Polsko chce příští týden navrhnout úplný zákaz obchodování Evropské unie s Ruskem. Jak odolná by vůči takovému kroku byla česká ekonomika? „Myslím si, že to není realistický návrh,“ domnívá se Stanjura, podle něhož by se na návrhu musela shodnout celá sedmadvacítka. Co se týče české vlády, premiér Petr Fiala (ODS) o tom chce hovořit s ostatními členy vlády, ale také s prezidentem Milošem Zemanem. 

„Máme čtyři balíčky sankcí, ony fungují, v této chvíli se připravuje další balíček sankcí. Já jsem prezentoval návrh České republiky, abychom od systému SWIFT odstřihli všechny ruské banky. Abychom uzavřeli evropské přístavy pro ruské lodě. A abychom izolovali Rusko ve všech mezinárodních organizacích,“ podotkl Stanjura, že to je podle něj cesta, která by mohla mít šanci. 

Evropská unie od počátku invaze ruské armády na Ukrajinu přijala čtyři balíky sankcí, nyní se domlouvá o pátém. „Myslím si, že sankce jsou velmi efektivní. Neočekávejme, že sankce nám vyhrají situaci na bojišti ze dne na den,“ podotkl Rusnok. „Z hlediska ruské ekonomiky se 24. 2. svět dramaticky změnil. Až se budou psát učebnice o dějinách tohoto století, tak myslím, že toto datum bude velmi viditelné. Podle mě je Rusko ekonomicky odepsané nejméně na jednu generaci, a to si myslím, že jsem optimista,“ sdělil Rusnok. 

Vyjádřil se také k možnému odstřižení všech ruských bank od systému SWIFT. „Všechna sankční rozhodnutí jsou primárně politická rozhodnutí. Jestli jsme schopni dosáhnout takovéhoto konsenzu v Evropě, nebudu s tím mít žádný problém, ba naopak, protože tím se zefektivní míra těch sankcí. Ale chápu, že bude kolem toho velká debata,“ dodal Rusnok, že je pak otázkou, jak by se platilo za dodávky plynu. 

Podle ekonoma Jana Švejnara ruský prezident Vladimir Putin rozhodně neočekával, jak silná budou odvetná opatření. „Historie sankcí není příliš pozitivní ve smyslu, že málokdy mají ten kýžený efekt. A ukazuje se, že když ho mají, tak musí být velice tvrdé, velice přesně mířené a opravdu zasáhnout tu ekonomiku kompletně. Ten postoj EU a USA je nyní správný. A pokud je možno to ještě dále přitvrdit, tak je to žádoucí,“ podotkl Švejnar. 

Stanjura se následně vyjádřil k cenám pohonných hmot. „Viděli jsme paniku na burzách, následně byla panika i mezi spotřebiteli v mnoha zemích. A myslím si, že žádná vláda by neměla přispívat k té panice nějakým rychlým řešením,“ míní Stanjura. „Pokud přijmeme nějaké opatření, tak trvalého charakteru, něco, co bude platit, že není dočasné. Protože ono je jednoduché dočasně snížit daně, ale kdy to zvednu a tím skokově zvednu cenu pro spotřebitele zase o 21 procent?“ podotýká Stanjura. 

„Pokud zachováme klid, rozvahu, nebudeme zbytečně tankovat do zásoby, tak to zvládneme. Protože naším klíčovým úkolem je, aby systém fungoval,“ dodal také Stanjura. Zároveň uvedl, že ceny pohonných hmot v současné době klesají, nikdo však nedokáže říct, jaké budou za měsíc, za dva. Obdobně odhadnout ceny nedokázal ani Jiří Rusnok.

„Snížit DPH dramaticky, to je velmi laciná věc, zdánlivě, z hlediska toho provedení, ale je to strašně nákladné, vlastně svým způsobem drahé, protože ten návrat zpátky je neskutečně bolestivý. A můžou se ptát mnozí jiní na mnohých jiných trzích: A proč my taky ne? Na to ještě není čas,“ domnívá se Rusnok. U spotřební daně pak dle svých slov nemá silný názor. „Ale byl bych také opatrný. Nejsme, a doufám, že ani nebudeme... v momentě, kdy ty kohouty někdo zavře, tak už nás nebude možná tak zajímat ta cena, kolik je to... Ale budeme ji reglementovat, tu komoditu. Nestraším, nestane se to, věřím tomu, že ne, ale kdyby se to stalo, tak nastoupí ta válečná ekonomika – kdy už nejde o cenu, ale o to, kolik vám toho benzínu a nafty přidělí,“ míní Rusnok.

Vývoj inflace

Inflace v Česku pak může podle Rusnoka vystoupat až k úrovni 13-14 procent. Odhaduje však to, že její pokles půjde mnohem pomaleji. „Do války jsme měli nějaký vývoj, který byl determinován silným růstem v letech 2014-2020, s velice přepáleným trhem práce, s přepáleným trhem nemovitostí, s rychlejším růstem mezd než produktivity,“ podotkl Rusnok, jenž se obává, že inflace se projeví na dramatickém snížení hospodářského růstu České republiky. Růst českého HDP může podle jeho slov koncem roku klesnout k nule. 

Co se týče růstu úrokových sazeb, Rusnok odmítl, že by jimi přispěli k inflaci. „Úrokové sazby nám dávají jedinou věc: že máme komfortnější situaci, mnohem, než ji má celá západní Evropa, FED, který – přestože je válka – vůbec neodstoupil od toho záměru začít zvyšovat sazby. Začal,“ podotkl Rusnok. „V situaci, kdy máte inflaci, jakou máte, není normální, abychom měli sazby na nule nebo na jednom procentu. Nedělejme z peněz bezcenné zboží,“ míní Rusnok.

Závěrem se pak také hovořilo o boji proti energetické chudobě, kdy ministr financí Stanjura nevyloučil, že bude navýšeno životní minimum. Má to však dopad na systém dávek, debata o této věci není ještě dle jeho slov uzavřená. Ministerstvo financí také připraví novelu zákona o státním rozpočtu, ale ne dříve než v červenci. Stanjura dle svých slov nechce dramaticky zvyšovat zadlužení.