Starostou jste se stal teprve nedávno, a to i přesto, že se dlouho uvažovalo o tom, že po úmrtí starosty Ivo Rubíka, loni na podzim, zůstane město bez starosty. Proč především ODS, která volby v roce 2010 vyhrála, o starostu stála? Bylo to skutečně nutné?

K odpovědi na otázky je třeba vše zrekapitulovat tak, jak šel čas. O volbě starosty se uvažovalo již v prosinci loňského roku. Tehdy ODS požádala své koaliční partnery o odklad těchto jednání z důvodů piety po ztrátě svého dlouholetého předsedy. Shodli jsme se, že se k tématu vrátíme později. Nejprve bylo třeba vyřešit vnitrostranickou situaci a poté i vše řádně projednat v koalici.

ODS v průběhu volebního období nejprve přepustila post 1. místostarosty a následně i neusilovala o dovolení dalšího člena do vedení města. Ale právě vzhledem k výsledkům voleb je poměrně logické, že v čele města má být člen ODS.

Obecně si myslím, že v čele města má stát starosta. Tak o tom hovoří i zákon o obcích. Starosta zastupuje obec navenek, je statutárním orgánem obce. Místostarosta pouze zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy funkci nevykonává (např. dovolená, pracovní neschopnost). V některých případech je jeho zástup přinejmenším sporný a zákon na tyto situace nepamatuje. Ještě nejasnější je stav v případě absence místostarosty pověřeného zastupováním starosty města. Neexistence starosty města je proto nepříjemná nejen vůči občanům města, ale především při jednáních s dalšími institucemi. Je třeba neustále vysvětlovat a dokladovat, že město nemá starostu a z jakého důvodu. Z mého pohledu je to místy až neetické. Situace, kterou ve Slaném prožíváme, není úplně výjimečná. V poslední době „dovolba“ starosty probíhala v řadě jiných měst. Neznám žádnou instituci, která by takto vzniklou situaci neřešila. Proto dle mého názoru není důvod, aby Slaný nemělo pokračovat do konce volebního období s plnohodnotným starostou města.

Co vnímáte jako svůj největší úkol? Co je vaším cílem do voleb?

Přestože do komunálních voleb zbývá málo času, snažíme se zajistit z pohledu města významné investiční akce, které jsou financované pomocí dotací. Dvě z nich, a to zateplení 3. základní školy a rekonstrukce Vlastivědného muzea jsou v plném proudu. Jsem rád, že se na ně podařilo získat dotaci téměř 30 milionů. Co mne naopak trápí a hodně zaměstnává, je intenzifikace čistírny odpadních vod v Blahoticích, jejíž příprava se táhne již mnoho let a neustále ji přerušují měnící se podmínky možného přidělení dotace. Na květnovém zasedání zastupitelstva se bohužel nepodařilo schválit komplexní realizaci rekonstrukce Husovy ulice. Přidělená dotace ve výši 16 mil.Kč může být použita pouze na povrchy této hlavní obchodní ulice města, dle mého názoru je ale smysluplné opravit i inženýrské sítě ležící pod povrchem. Odhadem by se tedy k přidělené dotaci muselo z městského rozpočtu přidat asi 20 mil Kč. Přestože si jsem vědom, že výše dotace je nižší než 50 procent investice, nepochybuji o vhodnosti realizace a pokusím se tento návrh ještě jednou zařadit k projednání. Poslední z prioritních akcí je modernizace gynekologicko-porodnického a pediatrického oddělení Nemocnice Slaný, u které je předpokládané zahájení během prázdnin tohoto roku. Záležet bude na výsledku výběrového řízení.

Osobně bych rád, kromě těchto velkých akcí, dotáhl některé „drobnosti“, které pozoruji sám, nebo jsem na ně upozorňován na setkáních s občany města a besedách se studenty. Konkrétně jsou to třeba chybějící lavičky na několika místech ve městě, úpravy chodníků a dětských hřišť, rozšíření ploch zeleně. Za povšimnutí stojí terénní úpravy ploch U brodu a v Lázeňské ulici, kde bychom rádi provedli parkovou úpravu, vybavili prostor lavičkami a herními prvky pro děti.

Nabízí se i otázka, zda budete chtít obhájit svůj mandát a pokračovat v započaté práci?

 Ano, sport mě naučil, že člověk má bojovat a snažit se dokončit vše, co si naplánoval. Proto jsem se rozhodl, že se pokusím uspět ve volbách. Vím, že to bude velice těžké, ale stále věřím, že občané chtějí mít ve vedení města zastupitele, kteří hledají řešení, ne pouze kritiku.

Nyní máme za sebou také třetí eurovolby, kde ODS přišla o 7 mandátů. Naproti tomu bývalý člen kandidující za TOP 09 získal vysoké množství preferenčních hlasů a dle svých slov TOP 09 přivedl nové pravicové voliče. Nebylo tak podle vás chybou, že se strana zbavila jednoho ze svých nejoblíbenějších politiků? Za pět let opustila ODS téměř polovina členů a postupně ztrácí i své pozice v politice. Co to znamená pro stranu do budoucna? Má podle vás šanci se dostat zpět na vrchol?

Pokud se na kandidaturu bývalého člena díváme optikou výsledku eurovoleb, pak to chyba byla. Jistě by nám pomohl dosáhnout lepšího výsledku a sám jsem byl nejprve zklamaný z jeho odchodu. Na druhou stranu, brzkou kandidaturou za jiný subjekt v mých očích ztratil na důvěryhodnosti a pro budoucnost strany to asi bylo dobré řešení.

Největším paradoxem je, že jsem vstoupil do ODS v lednu 2014, tedy v období, kdy docházelo k odlivu členů. Myslím si, že tento očistný proces byl nutný a bývalí „členové“ dnes bojují o pozice v jiných subjektech. Přesně to ukazuje, jak kdo má pevné zásady a postoje. Pevně věřím, že v podobě současného vedení ODS má strana slibný potenciál. Bude záležet, zda dojde ke stabilizaci členské základny.

Jak velkou konkurencí jsou podle vás pro ODS nové strany, které rostou jako houby po dešti a například hnutí ANO si posledními volbami upevnilo své pozice?

Z pohledu volebního to konkurence je veliká. Jejich výsledkům nahrává ztráta důvěry k politickým stranám a celému systému. Proto dnes stačí z mého pohledu laciná hesla a kritika všeho. Z dlouhodobého hlediska těmto subjektům moc nevěřím, protože většinou jde o ideově neukotvené soubory osobností s odlišnými názory.