Ve stížnosti se především odvolává k pořadu Otázky Václava Moravce ze dne 7. 10. 2018. To, že podle něho šlo o nesmyslnou diskusi, ve které všichni zúčastnění hosté, tedy konkrétně Iveta Radičová, Vladimíra Dvořáková a Petr Pithart, si vzájemně notovali, nechává stranou. Přiznává totiž, že to zajisté není porušením zákona ani etického kodexu ČT. Spíše to považuje za rys „dramaturgické nemohoucnosti České televize“.

Za zásadní ale považuje upoutávku na OVM. „Není prostě možné, aby praxí televize veřejné služby, jež má být zcela nestranná, bylo, že jednomu politickému subjektu, v tomto případě Pirátům, dělá nepokrytou PR reklamu, zatímco jinému politickému subjektu, v tomto případě SPD Tomia Okamury, poťouchlým střihem podstrkuje vinu za rozdělení společnosti. To už je za hranou,“ popisuje Štěpánek a dodává, že za hranou etického kodexu je to zcela jistě a podle něho i za hranou zákona.  

V tomto kontextu se odkazuje a svoje tvrzení podkládá především zákonem 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, odkazuje k a paragrafu § 31 odst. 2, který ukládá provozovateli vysílání objektivní a vyvážené informace. Svoji argumentační linii dále opírá o zákon 483/1991 Sb., o České televizi, který podle něho v § 2  poukazuje na hlavní úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání, tedy poskytovat „objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace  pro svobodné vytváření názorů“.