Průzkumy naznačují, že jsou občané Velké Británie spíše nakloněni odchodu z EU než setrvání své země uvnitř společenství. Ale pozor, pokud k tomu skutečně dojde, příznivci Brexitu mohou dospět k ještě velmi hořkému poznání, že EU hned tak neopustí. Labouristický poslanec Stephen Kinnock totiž např. navrhl, aby proevropští poslanci v parlamentu fakticky Brexit zablokovali.

Mohli by argumentovat např. poukazem na to, že Britové sice hlasovali proti EU, ale to ještě neznamená, že by schválili devastaci britských exportérů. Ekonomický šok vystoupení z EU by nabyl takových rozměrů, že by mohli lidé dospět k závěru, že se vyplatí zachovat si přístup na volný trh EU.

Celý text najdete zde.

Jsou zde ale i jiné možnosti. Tak např. se může Británie dostat do stejné pozice, v jaké je Norsko. Tato země sice není členem EU, ale akceptovala celou řadu dohod EU a přistoupila na princip volného pohybu osob.  

„Zastánci Brexitu postavili kampaň na slibu omezení imigrace, takže takové uspořádání by pro ně bylo nepřijatelné. Přijetí norského modelu by rozlítilo voliče hlasující pro Brexit, protože si přáli především omezení migrace, ale náhle by zjistili, že volný pohyb osob bude pokračovat. Tato varianta pro období  tzv. post Brexitu by asi nejvíce vyhovovala Evropským partnerům v EU. Včetně Irska,“ píše autor.

Brexit však není jednorázový krok, představuje spíše dlouhodobý proces, v němž může norská varianta představovat určitý mezikrok. Tento mezikrok by otevřel cestu oběma směry. Postupně by mohlo dojít k dalšímu rozvolnění vazeb z EU, ale nechává otevřená vrátka i pro případ, že si Britové své rozhodnutí rozmyslí a budou se chtít znovu stát plnoprávnými členy EU.