O tom, že dochází k návratu studené války mezi Východem a Západem, či chcete-li Spojenými státy a Ruskem, se spekulovalo již posledních několik let. Situace na Ukrajině vše zrychlila. A tak nyní podle některých sociologů tuto myšlenku přijala opět již za fakt polovina Rusů a Američanů. Příčiny, jež škodí vztahům mezi dvěma státy, uvádějí ale lidé na různých stranách Atlantiku odlišné. K nim se dostaneme níže.

ParlamentníListy.cz proto hledaly i mezi teoretiky odpověď – do jaké míry se skutečně ve studené válce nacházíme. Na pomoc si vzaly slova i některé výroky Vladimíra Nálevky (zemřel v roce 2010), který přednášel na Filozofické fakultě UK a badatelsky se zabýval mezinárodními vztahy 20. století – mimo jiné tedy též právě obdobím studené války.

Mezníky studené války mohou napovídat i současnosti

Začněme tím, že studená válka charakterizovala světové dění v druhé polovině 20. století. V tomto časovém období se mezinárodní krize, vyvolané soupeřením dvou mocenských bloků, střídaly s relativně klidnými roky. O tom kdysi vyšla též publikace nazvaná Horké krize studené války (autorem je též Vladimír Nálevka), která byla věnována oněm časovým úsekům mezinárodních vztahů, kdy svět stanul na prahu globálního ozbrojeného konfliktu.

Důležité je i shrnout to, že k mezníkům studené války patří nepochybně takzvaná první berlínská krize v letech 1948-1949. Souvisela se sovětskou blokádou přístupových cest do Západního Berlína, zatímco na Dálném východě vyvolala snaha severokorejského režimu o násilné sjednocení rozděleného poloostrova pro změnu horkou korejskou válku. Součástí byla však i suezská krize v roce 1956, poněvadž ta souvisela s krizí koloniální politiky Velké Británie a Francie. Zřejmě nejnebezpečnější byla karibská krize v r. 1962, kdy Sověti bezprostředně ohrozili Spojené státy přítomností svých jaderných raket na Kubě.

Vedle těchto nejvýraznějších a nejznámějších krizí, jejichž aktéři skutečně balancovali na okraji celosvětového válečného konfliktu, provázely studenou válku dílčí střety, které de facto byly zástupnými konflikty obou supervelmocí. Ty mimo jiné odhalil ve své publikaci Nálevka jen díky tomu, že mohl již vycházet z později odtajněných pramenů ze sovětských a severoamerických archivů. Tolik z historie. Patří k ní ale i to, kdy se začalo věřit, že studená válka definitivně skončila.

Studená válka k svému konci potřebovala rozpad alespoň jedné velmoci

Studená válka byla totiž dlouhým, vyčerpávajícím zápasem dvou bloků, v čele se SSSR a USA. Definitivní konec mohl přinést tedy pouze rozpad jednoho z těchto gigantů. Zatímco Spojené státy vydržely, Sovětský svaz to nedokázal. Je-li možné určit přesný termín konce studené války, pak by to mohl být podle historiků 8. prosinec 1991.