Listu, který rozhovor zveřejnil na svém webu, rovněž řekl, že Česko má kapacity pro výrobu munice, ale nedostatek pracovních sil, řešením by tak mohli být Ukrajinci. Hovořil i o tom, že západní Evropa konečně našla ve středoevropských a východoevropských státech partnery, kteří se nebojí říct svůj názor a kteří jsou schopni podílet se na společných projektech.

Česko podle Pavla už Ukrajině dodalo, co mohlo. Jisté možnosti vidí ještě v protivzdušné obraně a v munici, pro kterou má Česko výrobní kapacity. S její produkcí ale může být problém kvůli nedostatku pracovníků a současné nízké nezaměstnanosti. „Pracovní síla se tady těžko hledá. Možnosti ale existují, třeba v podobě pracovníků z Ukrajiny,“ řekl.

Za velmi dobrý krok považuje Pavel rozhodnutí Německa poskytnout Ukrajině své tanky Leopard 2. „Tím otevřelo dveře všem ostatním zemím. Pro úspěšnou ofenzivu potřebují nyní Ukrajinci tanky, obrněná vozidla, dělostřelectvo, protivzdušnou obranu a mnoho, mnoho munice,“ řekl.

„Pomohou i bojové letouny typu MiG-29, které Ukrajině přenechají Polsko se Slovenskem. Každé letadlo se počítá. Chybí mi představivost, co bychom teď mohli udělat dalšího,“ řekl český prezident. Doplnil, že poskytnutí západních letounů by sice bylo logickým krokem, který by ovšem byl v dlouhodobém horizontu. „Rozhodující pro vývoj války bude letošní rok,“ řekl Pavel. Jedním z důvodů je podle něj i to, že v příštím roce budou ve Spojených státech prezidentské volby, kdy se zájem amerických voličů upře na vnitropolitické záležitosti a v zahraniční politice dostane prostor nanejvýše Čína.

Ke kritice za pomalou pomoc Ukrajině, které spolkový kancléř Olaf Scholz čelil, Pavel řekl, že Německo podobně jako Francie se snažilo konflikt s Ruskem řešit diplomaticky. „Čím dále od Ruska jste, tím méně bylo nebezpečí vnímáno, to je logické. Ale to se změnilo,“ řekl.

Na otázku, zda by měl Scholz přestat s telefonáty ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, když na něj byl vydán mezinárodní zatykač, Pavel odpověděl, že do určité míry je komunikace nutná. „Je to lepší než vztyčit zeď a jen se domýšlet, co se za ní děje,“ řekl.

Český prezident řekl, že stejně jako ostatní by si přál vítězství Ukrajiny v takové podobě, kdy by osvobodila všechny okupované regiony, dosáhla zaplacení reparací od Ruska a postavení válečných zločinců před soud. „Musíme si ale položit otázku, zda je to realistické. Pokud ne, tak z toho vyplývají scénáře, které vždy budou představovat nějaký kompromis,“ řekl. To, jak to bude vypadat, se podle něj ukáže v okamžiku, kdy už ani jedna strana nebude mít sílu vojensky uspět.

Pavel hovořil také o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. „Z jejího pohledu je to jednoznačně plné členství v NATO,“ řekl. O vstupu ale není možné diskutovat, dokud válka trvá. Pavel očekává, že najít shodu mezi současnými členy bude těžké i po válce, neboť ostatní mohou Ukrajinu vnímat jako přítěž. Jako správný postup proto vidí nejprve rychlé sblížení s Evropskou unií, poté zapojení země do bezpečnostních struktur.

V závěru rozhovoru, který listu Süddeutsche Zeitung poskytnul v úterý během návštěvy Berlína, se český prezident věnuje i znovunabytému sebevědomí střední a východní Evropy, a to i díky rychlé reakci těchto států na ruskou invazi. „Uvědomili jsme si, že máme co říci a čím přispět,“ dodal.