V Tunisku i v Kuvajtu se k útokům, které si vyžádaly desítky mrtvých, přihlásil Islámský stát. I ve francouzském Lyonu se objevily náznaky, že by za útokem mohl stát sympatizant této teroristické organizace, ačkoli nelze vyloučit ani to, že šlo o naštvaného zaměstnance, který připravil o hlavu svého nadřízeného, když ji nabodl na vrata továrny.

Ať tak či tak, pátek ukázal, že terorismus nezná hranic, a možná i proto není tak snadné proti němu bojovat. Není to jako klasická válka jednoho státu proti druhému, byť se jedna teroristická organizace za stát označuje a vládne dokonce území s osmy miliony lidí.

„Ale v jádru je to označení trefné, protože teror nezná hranice. Udeřit může všude, po celém světě. Zítra třeba zase na letištích, v metru, kavárnách. Na nás je, aby nás to nezlomilo. Třetí světovou válku, lze-li ji tak nazývat, prohrajeme, když nás opanuje strach,“ píše komentátor.