Almere přitom není nějaká mála vesnice, ale moderní město s přibližně dvěma sty tisíci obyvateli, které vzniklo až na začátku sedmdesátých let minulého století. „Almere vypadá jako město budoucnosti a patří k největším úspěchům nizozemských inženýrů ve 20. století. Srovnat se dá s Eiffelovou věží či vesmírným programem Apollo. Pečlivě upravené ulice jsou pojmenovány po květinách, funguje zde dokonale propracovaná dopravní síť a zdánlivě městu nic nechybí.“

„Proč tady existuje tolik napětí a hněvu? Proč zde žijí natolik frustrovaní lidé, že v minulých volbách zvítězila Strana pro svobodu Geerta Wilderse? Je pravděpodobné, že se něco takového může stát i tuto středu v parlamentních volbách,“ hrozí se němečtí reportéři, v jejichž zemi se budou konat volby na podzim a voliči si budou především vybírat mezi eurooptimistkou Angelou Merkelovou z CDU a eurooptimistou Martinem Schulzem z SPD.

„Věk odchodu do důchodu se neustále zvyšuje a obávám se, že budu muset pracovat do sedmdesáti. Moje dcera čekala deset let na sociální bydlení, přitom migranti jej dostanou hned,“ cituje deník jednu z možných odpovědí na otázku, proč se zdejší obyvatelé přiklánějí k Wildersovi. „Můj otec pomáhal založit socialistickou Stranu práce. Koho ale dnes zajímá osud pracujících? Pouze Geert Wilders a jeho PVV. Ani starší lidé socialisty nezajímají,“ líčí dvaasedmdesátiletý Martin Timmers.

Celý text v angličtině najdete ZDE.

Jen o málo mladší člen sociální demokracie Tjeer Herrema vysvětluje, že když začali v sedmdesátých letech přicházet do chudších čtvrtí Amsterdamu v hojném počtu Turci a Maročané, problémy s drogami se staly neúnosnými. „Bílí pracující se stěhovali pryč v mnoha případech právě sem do Almere. Teď ale mají mnozí z nich pocit, že zažívají to samé a jsou logicky rozladěni a znepokojeni,“ argumentuje postarší muž.

Preference zdejších voličů se proto postupně mění. Zatímco členové odborů stále vstupují k socialistům, tak dělníci dávají přednost právě Wildersově Straně pro svobodu. „Dokonce i spousta mladých Maročanů nevolí po vzoru svých rodičů socialisty, ale dávají přednost Wildersovi,“ podivuje se Herrema. Se socialisty dlouhá léta prosazovanou ideologií multikulturalismu souhlasí mezi někdejšími voliči či členy PvdA stále méně lidí.

Devětašedesátiletý Riny van Boxtel se s rodinou z nedalekého Amsterdamu do Almere přestěhoval v roce 1980. On i jeho o tři roky starší kamarád Jan Hoefakker byli kdysi klasickými voliči socialistů. Ty doby jsou však dávno pryč. „Když jsem se vrátil z návštěvy východního Amsterdamu, tak mi místní říkali, že bílého Nizozemce tam už dlouho neviděli. Panuje tam napětí a většinu obyvatelstva tam tvoří Turci a Maročané. Lidé se bojí o tom mluvit, ale Wilders nikoli,“ říká van Boxtel.

Podle odhadu van Boxtela si myslí 80 % Nizozemců to samé, co říká Wilders jako jeden z mála nahlas. „Něco se musí změnit. Já osobně jsem mu ochoten pro příští čtyři roky dát šanci,“ má jasno bývalý pracovník na jatkách.“ Podle průzkumů sice Strana pro svobodu v poslední době poněkud oslabila, ale přesto má stále šanci atakovat svůj zatím nejlepší volební výsledek z roku 2010, kdy získala 15,45 % a obsadila ve stopadesátičlenném parlamentu čtyřiadvacet křesel. O tom, jestli se to PVV podaří, rozhodnou voliči právě dnes.