„Jsem k připravované dohodě velmi kritická. Vážně by mě zajímalo, jestli si dostatečně vážíme našich hodnot, když je tímto způsobem házíme přes palubu,“ prohlásila ministryně vnitra pro veřejnoprávní rozhlasovou stanici po setkání zástupců EU a Turecka na summitu v Bruselu. Ankara na společném jednání navrhla systém, v rámci kterého by došlo k přesídlení jednoho syrského uprchlíka z tureckého tábora výměnou za každého Syřana, kterého Turecko přijme z Řecka.

Jak uvádí server TheLocal.at, Ankara na oplátku požaduje po Bruselu další miliardy eur, umožnění bezvízového styku do schengenského prostoru a urychlení procesu jednání o vstupu země do Evropské unie. „Mnozí však tyto požadavky kritizují a považují je spíš za vydírání. Poukazují přitom na problémy Turecka v oblasti lidských práv, oklešťování nezávislosti médií a také na nehumánní zacházení s kurdskou menšinou,“ dodává TheLocal.at.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE

Rakouská ministryně vnitra Mikl-Leitner mimo jiné jen několik dní před začátkem summitu poukazovala na razii turecké policii v redakci deníku Zaman a použití slzného plynu a vodních děl proti protestujícím. „Je přinejmenším sporné, pokud se Turecko zmocní deníku kritického vůči vládě a o tři dny později si v Bruselu klade takové podmínky. Měli bychom snad za to Ankaru odměnit uvolněním vízového styku?“ podivovala se rakouská ministryně.

Návrhy Turecka mimo jiné označili za vydírání bývalý europoslanec za ČSSD Libor Rouček či předseda KSČM Vojtěch Filip. Naopak premiér Sobotka uvažovanou dohodu, která by měla být dotažena do konce na dalším summitu 17. a 18. března, hájí. Mezi hlavní zastánce této dohody patří na mezinárodním poli její hlavní iniciátorka, německá kancléřka Angela Merkelová. Jestli ovšem mají pro její plány stejné pochopení i němečtí voliči, to se ukáže již tuto neděli, kdy se konají volby ve třech spolkových zemích. A právě řešení migrační krize se do jejich výsledků promítne v největší míře.