„Můj prezident není můj prezident, můj ministr financí není můj ministr financí. Takové lidi už jsem zažil a nechci je tu mít znovu. Snažím se z toho vykecávat, vyzpívávat a nakonec možná i vykatapultovat, aby mi zůstala naděje,“ řekl 68letý zpěvák. V jednom ze singlů zpívá „máme všeho dost“ a to si lidi mohou vyložit všelijak. Můžou si říct, že mají dost Zemana nebo dost Babiše, nebo dost tunelování nebo dost lží. Stejně tak to ale může znamenat, že lidé mají všeho dostatek a vlastně se mají dobře.

Vedle toho ho tíží tlak dnešní doby. Za komunistů kapela musela čelit tlaku propagandy, zatímco dnes se musí držet kapitalistického diktátu peněz. Dostatek peněz podle hudebníka štěstí člověku nepřinese. „Štěstí zažijete ve chvíli, kdy věříte svému prezidentovi. Věříte svojí vládě, která vám jde příkladem a motivuje vás, abyste měl svědomí, hrdost, čest. To jsou pojmy, které lidé ztratili,“ posteskl si.

Celý rozhovor najdete zde

Na České republice se mu nelíbí, jak se lidé snaží vymyslet, kterou cestou obejít jaký zákon. Ten, kdo zákon dodržuje je dnes za pitomce. Říha je z toho frustrovaný a tuto frustraci se snaží vyzpívat. Víc proti tomu udělat nemůže. Češi, Moravané a Slezané jsou podle jeho názoru nešťastní a projevuje se to tím, že jsou k sobě navzájem zlí.

Společnost je rozpolcená i kvůli uprchlíkům – a tady je Olda Říha také rozkolísaný. „V případě uprchlíků jsem rozpolcen stejně jako celá společnost. Pokud bych měl říci svůj soukromý názor, tak bych se celou krizi snažil strašně zjednodušit. Uprchlíky je třeba přijímat, ale zároveň je třeba je kontrolovat. Stejně jako tomu bylo, když prchali Čechoslováci pryč z totality. Je třeba lidem pomáhat, ale na druhou stranu to tito lidé nesmí brát jako jistotu. Proto mě štve, že si stěžují. Lidem je třeba pomáhat, ale nesmíte potom dostat nůž do zad,“ shrnul svůj pohled zpěvák.