Podle Šimona Krbce z českého Výzkumného centra archeologie zla, který se jerevanského fóra také účastní, se Turecko nesnaží snížit svůj podíl na genocidě Arménů. Snaží se ji zcela popřít. „Podle turecké státní propagandy k žádné genocidě nedošlo. Nebýt oboru studií genocid, který vznikl v osmdesátých letech v prostředí amerických a izraelských univerzit, možná, že by se to Turecku již podařilo. Proto je obor studií genocid terčem turecké diplomacie ve stejné míře jako aktivity Arménie a arménské diaspory. V jistém smyslu se jedná o závažnější „problém“. Studia genocid jsou objektivní, mezinárodní a nezávislý vědní obor, který má svou asociaci (International Association of Genocide Scholars) a produkuje desítky až stovky odborných studií ročně. Zpochybnit závěry celosvětové badatelské komunity je prakticky nerealizovatelný úkol. I z toho důvodu je turecká diplomacie agresivní, nervózní a dopouští se chyb,“ připomíná pro PL Krbec.

Výzkumné centrum archeologie zla se snaží obor studií genocid uvést do České republiky. I centrum je pod tlakem turecké diplomacie, a to od svého vzniku v roce 2012. Konkrétně od konference Mountains of Moses. „Mohu prozradit, že se jedná o soustředěný tlak na nejvyšších místech státních institucí. Naštěstí v tom alespoň nejsme sami. Každý, kdo se jen „otře“ o sousloví genocida Arménů, je v očích Turecka nepřítel státu. Je svým způsobem pozitivní, že díky německému satirikovi Janu Böhmermannovi již celý svět ví, jak se to v prostředí turecké diplomacie „dělá“. Věřím, že Böhmermannův případ otevře oči i těm, kteří tlaku turecké diplomacie z různých důvodů raději podlehnou. Je totiž zcela v rozporu s principy demokracie, akademickými svobodami i svobodou projevu,“ varuje Krbec. 

Historické souvislosti genocidního násilí jsou často používány v mezinárodní politice. V dobré víře i v té méně dobré. Často se v těchto poukazech ztrácí určitá serióznost a podstata historických událostí. Podle Šimona Krbce nelze jen analogicky odvozovat, že tam, kde je nenávist, sociální apatie nebo hospodářská krize, automaticky dojde k masovému vraždění. Ani dnes nelze vyloučit genocidní chování.

 „Co se týče současné migrační krize, selhání evropských institucí může bezpochyby vést ke konfliktu či – lépe řečeno – hybridní válce v podstatě kdekoli, kam se příslušníkům teroristické organizace Islámský stát podařilo proniknout. Toto selhání postupně přiznávají bezpečností složky v Německu i v dalších evropských zemích. Namísto účinné prevence na hranicích Evropy teď budeme svědky celoevropského honu na teroristy. To, že se hledání skrytého a mimořádně dobře vycvičeného nepřítele obrátí i proti muslimským komunitám, které chtějí žít v míru a terorismus odmítají, je paradoxním dopadem evropské politiky solidarity a otevřené náruče. „Návratová politika“ vycvičených bojovníků ze Sýrie totiž byla ideální příležitostí, jak tyto navrátilce ze Sýrie identifkovat a navždy se islamistického terorismu v Evropě zbavit. Namísto toho teď nikdo přesně neví, kolik příslušníků IS v Evropě je, kde jsou a co chystají,“ uzavírá pro PL Šimon Krbec.