„Určitě budeme mít více času jezdit do regionů a vysvětlovat lidem osobně, proč chystáme a podnikáme dané kroky. Můžeme obhajovat již naše provedené kroky a vysvětlovat návrhy, které chystáme. Musíme také vysvětlovat rizika toho, co by se dělo, kdybychom žádná opatření nepřijali,“ uvedl místopředseda ODS v rozhovoru pro SeznamZprávy.cz.

Stanjura je přesvědčený i o tom, že koalice Spolu bude fungovat i pro další volby.

„Obecně je projekt Spolu úspěšný a není žádný důvod jej opouštět,“ má jasno.

Evropské volby jsou podle Stanjury jiné, ale ohledně krajských voleb v roce 2024 už debaty probíhají. „V některých regionech budeme kandidovat jako Spolu, někde zvlášť.“

Podle ministra financí nastalo nyní období, ve kterém budete chtít prosadit klíčové a mnohdy nepopulární změny, které by měly snížit schodek rozpočtu.

„Dostali bychom se k nim dříve, kdyby ale Putin nevtrhl na Ukrajinu. Hodně času nám vzala i agenda evropského předsednictví, tudíž nebyl čas na politickou debatu nad systémovými změnami. Teď ten čas je,“ říká Stanjura a uvádí konkrétní činnosti z oblasti zakládání pracovních skupin, expertních bází a finalizace podkladů.

„V listopadu jsme založili pracovní skupiny, na expertní bázi stran jsme zhruba připraveni. Vyjasnili jsme si pozice. Seznam opatření, která diskutujeme, má 64 položek. Některé mají okamžitý efekt na státní rozpočet, některé středně a dlouhodobé. Teď finalizujeme podklady pro vedení stran,“ uvádí ministr s tím, že přibližně na polovině položek z 64 panuje shoda. Existuje ale i skupina opatření, která všechny strany odmítly a další skupina opatření, kde se názory liší a parametry nejsou vyjasněny.

Nejviditelnější rozpory jsou podle Stanjury kolem daní z příjmu.

„V minulém období jen ODS hlasovala pro snížení, ostatní byly proti. Tyto názory si strany ponechávají i nyní. Někteří předsedové koaličních stran hovoří o zvýšení sazeb.“

Na otázku, kde bude podle něj největší střet, odpověděl ministr tak, že už se rýsují shody v dílčích opatření, je třeba ale uzavřít celkovou dohodu.

„Potřebujeme to schválit jako balík, abychom dosáhli celkového cíle, který jsme dostali od pana premiéra,“ nebyl ale konkrétní.

Na druhou stranu vyloučil výměny na ministerstvech, o kterých se poslední dobou spekulovalo, či jejich prohození mezi stranami vládní koalice.

„Teď potřebujeme politickou energii upřít jinam, musíme dotáhnout programové cíle než týdny a měsíce věnovat personálním změnám. Nevím o žádném požadavku koaličních stran na personální výměny.“

Řeč přišla i na privatizaci ČEZ, která byla často diskutovaným tématem nejen od opozičního hnutí ANO.

Vláda zahájila jste legislativní přípravu na ovládnutí energetické společnosti ČEZ, z některých míst se ale ozývá kritika, která poukazuje na novodobé znárodňování. Těmto kritikům Stanjura vzkazuje, že je důležité podívat se na mezinárodní srovnání.

„Naprostá většina zemí má limity nastavené níž, než navrhujeme my. V Německu je pro rozdělení společnosti zapotřebí souhlasu 75 procent přítomných akcionářů (u nás je to zatím 90% a počítá se s 85% - pozn. Redakce). Nejdeme žádnou speciální cestou, navrhujeme přísnější podmínky než v ostatních zemích.“

Navíc si je Stanjura jistý i tím, že žádné kroky v tomto směru nepoškodí ani drobné akcionáře a ty, co si tímto způsobem šetří třeba na důchod.

„Ne. Máme takovou legislativu a vládu, která nikdy neudělá krok, který by poškodil akcionáře. Každý stávající akcionář může mít představu o tom, za kolik by svůj podíl prodal – pokud najde kupce. Jsou na to standardní mechanismy v české a evropské legislativě.“

Rozhovor se nemohl nedotknout ani situace na Ukrajině, která je zvláště poslední dobou velmi složitá, nicméně popularita pomoci Ukrajině mezi Čecha slábne.

Stanjura to přičítá tomu, že válečné zprávy za rok trvání bojů zevšedněly.

„Je lidskou přirozeností, že se tématu nevěnuje taková pozornost, jako na začátku,“ myslí si a dodává, že je třeba ocenit tu obrovskou pomoc, kterou Ukrajině věnovali občané a firmy.

„Neznám jinou zemi, kde se občané skládají Ukrajině na zbraně. Takže v tématu Ukrajiny neplánujeme nic měnit. Je v našem zájmu, aby ruský agresor neuspěl, že není možné v Evropě měnit silou hranice.“

Ministr financí si také v této souvislosti pochvaloval omezení ruského vlivu na naši ekonomiku.

„Sesekání ruského vlivu na českou ekonomiku a energetiku probíhá zdárně. Povedlo se nám získat do majetku ČEZ z ruských rukou klíčový podnik Škoda JS, což bezesporu zvýšilo energetickou bezpečnost.“

Za správnou považuje Stanjura i arbitráž, kterou ČEZ zahájil proti ruskému Gazpromu o náhradu škody ve výši jedné miliardy korun kvůli zkrácení dodávek zemního plynu v minulém roce.

„Vypadá to v této chvíli beznadějně, ale uvidíme, jaký bude vývoj v Rusku. Co platí dnes, nemusí platit za několik let. Pravděpodobnost úspěchu je ale nižší z důvodu, protože těžko předpokládat, že by Rusko plnilo rozhodnutí mezinárodní arbitráže,“ myslí si místopředseda ODS.

Část zmíněného rozhovoru akcentovala také změnu, která se od března dá očekávat na Pražském hradě. Stanjura očekává, že nový prezident navštíví jednání vlády brzy po své inauguraci.

„Myslím si, že bude výborná spolupráce v oblasti zahraniční politiky,“ naznačil Stanjura oblast, kde očekává shodu.

Jako ministra bude ale Stanjuru zajímat výsledek šetření NKÚ ohledně hradního hospodaření Pavlova předchůdce Zemana.

„Samozřejmě. Každá zpráva NKÚ mě zajímá. Je potřeba prohřešky nejen odhalit, ale i to, jak jim předcházet,“ uzavřel Zbyněk Stanjura.