„Parlamentní listy se stávají fenoménem naší mediální krajiny. Začínaly takříkajíc z ničeho jako věstník vydávaný v tištěné podobě pro potřeby Poslanecké sněmovny a pak se transformovaly na internetovou platformu a otevřely svůj obsah všem, kdo v české politice mají co říct,“ uvádí Žantovský.

Jediné, co v Parlamentních listech podle známého novináře nenajdete, jsou názory čtenářů, které jsou v „rozporu se zákonem a etickými principy, ty jsou prostě smazány“. Tradičním médiím prý nejvíce vadí jedna zásadní věc – „Parlamentním listům a jím podobným portálům rapidně roste sledovanost“.

„Najednou vidíme, že jsou těmto médiím nasazovány psí hlavy, konstruují se různé konspirační teorie, odkud že prý jsou placeny (nejčastěji zní, že z Kremlu), a tyto hlasy se snaží navodit dojem, že PL.cz a podobné platformy jsou nebezpečím nejen pro svobodu slova a žurnalistiku v Česku, ale pro sám demokratický vývoj země,“ píše Žantovský.

Podle experta lze současné dění na české mediální scéně charakterizovat strachem „tradičních médií“, jimž neustále klesá sledovanost, z toho, že naopak médiím „novým“ bude růst sledovanost i nadále, což je podle Žantovského nevyhnutelné. „Mluvíme-li o tradičních médiích, pak se to týká hlavně televizí a z těch pak především televize veřejnoprávní. Česká televize, navzdory tomu, že jí zákon přímo ukládá podporovat pluralitu názorů a posilování demokratické diskuse ve společnosti, často informuje neúplně, výběrově a jednostranně,“ míní novinář.

„Když tedy publikum nenachází dostatečné množství a různost informací v tradičních médiích, sáhne po těch nových,“ vysvětluje současný trend Žantovský. Lze tedy říci, že „Parlamentní listy a podobná média jsou důsledkem nedůvěry v tradiční média a společenské deziluze, o kterou se česká média svým významným dílem přičinila“, cituje zde Žantovský experta na školství Boba Kartouse.

Zásadní změnou posledních let je prý přechod z doby „analogové“ do doby „digitální“. „Zatímco ‚analogová‘ doba působila jednosměrně, od poskytovatele informace k jejímu příjemci, který neměl, jak na ni reagovat, a také ani často, jak si ji ověřit, ‚digitální‘ epocha internetových médií přinesla interaktivitu mezi tvůrcem zpráv a jejich příjemcem,“ uvádí novinář.

Za pravdu Žantovskému dávají i poslední průzkumy čtenosti celostátních deníků. Podle nedávného průzkumu provedeného agenturou Media Guru je nejčtenějším tuzemským deníkem i nadále Blesk s průměrnou čteností na vydání na úrovni 1,03 mil. čtenářů za období posledního čtvrtletí 2015 a prvního čtvrtletí roku 2016.

Druhým nejčtenějším celostátním deníkem zůstává MF Dnes s průměrnou čteností 631 tisíc čtenářů na vydání. Změna přišla na pozici třetího nejčtenějšího celostátního deníku, na kterou se dostal deník Sport, který těsně přeskočil dlouhodobě třetí Právo. Snížení čtenosti Práva je meziročně na úrovni 6 % (-19 tis.). Dokonce o 10 % si meziročně pohoršily Hospodářské noviny.