Jako předsedkyně rozpočtového výboru je Vostrá spokojená s tím, jak stát v roce 2018 hospodařil. „Výsledek můžeme vnímat pozitivně. Je dán ekonomickým růstem a ukázala se určitá naděje, že byly přece jenom povýšeny investice, což je dobrý krok,“ zhodnotila s tím, že i v roce 2019 věří, že plánované zvýšení investic bude nejen dodrženo, ale i překročeno.

Jaké je to hospodaření, když se naplánuje propad padesát miliard a pak se ministerstvo o třiapadesát miliard netrefí? Zajímalo moderátora Takáče. „Ten rozdíl však tím, že skončil v kladných číslech, je tou lepší variantou,“ zdůraznila předsedkyně rozpočtového výboru s tím, že plánování státního rozpočtu je složité v tom, že jen těžko se odhadují příjmy z Evropské unie.

Vysvětluje tak, proč tomu tak je. Peníze z EU se objevují jak na stránce příjmové, tak výdajové, ale to, co je podstatné, je připravenost projektů a čerpání. „Tady se ne vždy dá přesně odhadnout, nakolik jsou skutečné projekty nejen firmami, ale i ty vládní projekty připraveny a jak čerpání bude vlastně probíhat,“ uvedla a dodala, že zde je tolerance výkyvu namístě.

„Padesát miliard? To je přijatelné?“ podivoval se Takáč nad tak vysokou tolerancí. „Padesát miliard je relativně vysoké číslo, ale když se podíváme na výsledná čísla týkající se evropských peněz, tak rozpočet byl v roce 2018 sestavován, co se týká příjmu, velmi konzervativně a opatrně, tím se Ministerstvo financí netají,“ řekla s tím, že zkrátka jistý finanční polštář v rozpočtu byl.

„Není to pohrdání zákonem? Státní rozpočet je zákon,“ připomněl Takáč jasně poslankyni s tím, že se tam akorát vždy něco napíše a pak se to nedodrží. „Víte, pane redaktore, to pohrdání zákonem je u nás řadu let,“ oponovala Vostrá a připomněla rozpočty, které byly za jiných vlád, kde nedodržení rozpočtu bylo také.

Takáčovi se však vůbec nepozdával takový argument. Mávl rukou nad tím, že se akorát řídí tedy tím, že když to oni nedělali, tak se to teď také dělat nebude. „Kdybyste mě nechal alespoň domluvit, tak bych to dořekla, tohle nebyl argument,“ povzdychla si Vostrá a pokračovala ve větě s tím, že daleko jiná záležitost je střednědobý výhled.

Právě střednědobý výhled, který také projednává Poslanecká sněmovna, de facto prý dlouhodobě podráží schodky toho daného roku. „Máme plánovat minus padesát, tak střednědobý na dva roky bude minus padesát, protože nevíme, co můžeme očekávat,“ dala za příklad a zmínila, že to je většinou to hlavní zdůvodnění.

Nadto doplnila, že právě ve střednědobém výhledu by podle ní mohla být vláda o něco ambicióznější, byť uznává, že Poslanecká sněmovna bere střednědobý výhled pouze na vědomí.

„Postavit státní rozpočet, kde je řada neznámých, je náročnější. A určitá vata v rozpočtu je samozřejmě také. Protože nikdy nemůžete předvídat, co my poslanci vyplodíme v Poslanecké sněmovně. Stává se dobrým pravidlem zejména z řad opozice, že přicházejí poslanecké návrhy, že změníme tuto daň, udělá se támhle úleva a tak dále,“ uvedla.

Takáč to pak shrnul po svém, že současná opozice podle Vostré vlastně narušuje státní rozpočet, stejně jako to dělala opozice minulá. „Ano, je to tak, já se k tomu přiznávám. Může se stát něco, co má nakonec dopad do těch jednotlivých položek,“ dodala Vostrá s tím, že to samé se stalo s rozpočtem v roce 2018.

Mírně klesl celkový státní dluh. V poměru HDP je to zhruba z dvaatřiceti na třicet procent. Dříve to bylo ale mnohem méně procent. Stát se zadlužuje čím dál tím více a netýká se to pouze Ministerstva financí. To je úspěšné hospodaření? Otázal se s odkazem na parametr hodnocení úspěšnosti hospodaření moderátor.

„Z mého pohledu je to úspěšné. Otázka je, za jakých podmínek se stát zadlužuje a na co peníze jdou,“ odpověděla Vostrá a dodala, že tak, jak je koncipován rozpočet, je možné se na to dívat pozitivně. Poznamenala, že rozpočet není pouze ekonomický, velkou roli hrají politika a priority té či oné vlády. „Když je ekonomický růst, snažíte se přece lidem peníze vrátit. Stále se jen dorovnává to, co se jim v době krize vzalo,“ připomněla Vostrá.

Na to se moderátor dotázal, jestli by se ale spíše nyní nemělo v dobách růstu raději šetřit a připravovat se na horší časy. „Co je ale příprava na horší časy? To slyším často. Rozpočet 2018 jsme podpořili, ze schodku sice nejsme nadšení, ale bereme to tak, že je to vyrovnávací rozpočet,“ řekla s tím, že zaměřit bychom se do budoucna měli na školství a výzkum.

Vostrá pak dodala, že v pozici v Poslanecké sněmovně je dlouho, i když teď v té trochu tolerantnější, a ví, jak to tam chodí. Nad touto poznámkou se moderátor opět pousmál a dodal, že komunisté vládu tolerují.

„Když jste v minulosti viděla, že jde hospodařit s vyrovnaným státním rozpočtem, proč netrvat na tom, aby tak stát hospodařil dále?“ nepřestával se zajímat moderátor. „A jsme zase u toho. Pokud by to bylo vyloženě ekonomicky, řeknu ano, měl. Ale jsou tam stále jisté vládní priority, a tedy závazek, který vláda dala veřejně, pokračovat v navyšování platů a podobně,“ připomněla.

Přesto moderátor namítl, jestli by priority neměly odpovídat jednoduše možnostem státu, tedy zaplatil by jen to, na co má. „Ja vím, že jsem tu na odpovědi já, ale tak mi sám řekněte, jak byste...,“ došly Vostré už nervy, načež ji Takáč okamžitě zarazil se slovy, že tohle jí asi nevyjde.

„Když bylo schváleno regionální školství a jeho finanční podpora za minulých vlád, tak ty peníze na to tenkrát nebyly, odkládalo se to a teď se finance musejí najít. To půjdete škrtat tedy ty platy, když potřebujete ty finance navíc? Asi ne,“ vmetla Takáčovi do tváře, který ji upozornil, že měla zafungovat politická odpovědnost a rozhodnutí, čemu dát přednost. „Tak tady politici rozhodli nakonec tak, že budou plánovat schodkový rozpočet čtyřicet miliard,“ řekla jasně na závěr.