List cituje socioterapeutku Marii Macháčkovou, podle níž se nejedná v těchto případech o mladé, kteří nemohou dlouhodobě najít práci a jimž krátkodobá výpomoc umožní nový start do života. „Tady se jedná o lidi, kteří parazitují na svých rodičích. Někdy si peníze a bezplatné ubytování vynucují citovým vydíráním, řídké nejsou případy, kdy používají i psychické či fyzické násilí či prostě rodičům peníze kradou,“ uvedla socioterapeutka.

Deník situaci ilustruje případem třicetiletého muže, který studoval pět škol, ale žádnou z nich nedokončil s tím, že mu nevyhovuje. Své 62leté matce říkal, že je neschopná, že si má k důchodu vzít zaměstnání, protože on potřebuje peníze. „Bere mi jídlo z lednice, samozřejmě na nic nepřispěje. Platím mu telefon, měsíčně jsou to tři tisíce,“ cituje list matku „povedeného“ syna.

List k tomu uvádí, že vystěhovat takového flákače z bytu je možné pouze na základě soudního rozhodnutí. Mladí lidé ale často kalkulují s tím, že rodiče se za takovou situaci stydí a případ nechtějí zveřejnit.

Vyživovací povinnost vůči dětem netrvá automaticky po celou dobu jejich studia.  Podle listu například přijetím dítěte ke studiu na vysoké škole třeba až po čtyřech letech od ukončení jeho středoškolského vzdělání se vyživovací povinnost rodičů k tomuto dítěti-studentu neobnovuje.