Putin na ekonomickém fóru konstatoval, že ruská ekonomika na tom není tak zle, jak zřejmě doufal Západ. Tomu prý Rusko rozhodně ustupovat nebude. Swede ale hned na úvod prohlásil, že ruská ekonomika si nevede příliš dobře, což pociťují především sami ruští občané. „A víme, kdo za to může,“ uvedl s odkazem na politiku Vladimira Putina.

Pár slov padlo také na adresu rusky mluvících lidí v Estonsku. Řada těchto lidí se prý dobře integrovala do estonské společnosti. Faktem však také je, že někteří rusky mluvící lidé v Estonsku nemají pas tohoto státu, přičemž se pro to sami svobodně rozhodli, např. proto, aby měli snazší přístup do Ruské federace. Ani tyto lidi ale prý ruská propaganda tak snadno nezmanipuluje, protože tito lidé vidí, jak to vypadá v Estonsku a jak to vypadá v Rusku, nepotřebují na to kremelskou propagandu.

Jedna věc se Putinovi daří, jinou prý své zemi škodí

Estonsko prý cítí tlak z Moskvy prakticky pořád, platí to minimálně od roku 2007, kdy Estonsko čelilo kybernetickým útokům ze strany svého velkého východního souseda.

Novinářka Petra Procházková k tomu dodala, že nesmíme věřit jen a pouze slovům Vladimira Putina, pokud se chceme dozvědět, jak na tom Rusko je. „Takovou specialitou pana prezidenta Putina je, že je rád nevyzpytatelný a rád mění rétoriku,“ poznamenala. Jednou světu pohrozí novými jadernými zbraněmi, podruhé naznačí, že nehodlá přerušit obchody z EU. Je to taková metoda cukru a biče.

Prezidentovi ruské federace se ale bohužel daří naplňovat plán destabilizace Ukrajiny, který vede k tomu, že se zemi vzdaluje členství v EU nebo NATO. A zdá se, že Západu dochází trpělivost s ukrajinským prezidentem Porošenkem a jeho vládou.

Putinovi se naopak nedaří vychovat si vlastního nástupce. Podle Procházkové se o to ani nesnaží, čímž vlastně upevňuje svou vlastní pozici, ale pro Ruskou federaci to neznamená nic pozitivního, protože není jisté, co přijde po Putinově odchodu. Ať už to ale bude cokoli, země to s velkou pravděpodobností přežije.