Hned na úvod se Halík rozhovořil o své účasti na světové konferenci teologů v Africe. Halík vše zahájil výkladem, že cesta na konferenci byla velice náročná, ale přesto by rád přenesl na posluchače své hluboké dojmy.

„Já jsem během normalizačního režimu nesměl vycestovat nikam na Západ. Ani do Jugoslávie, vždycky jsem se dozvěděl, že vaše cesta není v zájmu státu,“ líčil. A proto si po roce 1989 řekl, že je důležité získávat zkušenosti v zahraničí, protože když nedovedeme své náboženství srovnat s cizím, tak mu nerozumíme. Pak se pochlubil, že pozvání mu chodí „strašně moc“ a pečlivě si je vybírá. V poslední době hlavně podle toho, aby získal co nejvíce materiálu pro svou novou odbornou knihu.

Na konferenci jej pozval arcibiskup z Angoly, kterého prý velmi zaujala Halíkova přednáška, kterou měl vloni v Lisabonu. Velmi jej prý překvapilo, že i řadoví biskupové v Angole velmi dobře znají jeho knihy a myšlenky. Následně Halík vyjmenoval své předchozí cesty do Afriky, přitom neopomněl zdůraznit, že již v devadesátých letech hovořil s Velkým Muftím na nejvýznamnější muslimské univerzitě v Egyptě. Po minutě tohoto výčtu úspěchů už nevydržela moderátorka a šetrně hosta nasměrovala zpět k dotazu.

Halík se následně rozpovídal o tom, jak na konferenci řešili budoucnost církve i celého světa, zejména po změnách přinesených papežem Františkem. Vyjádřil názor, že v budoucnosti křesťanství bude zásadní Afrika, zatímco Evropa ztrácí dech.

Halík to přičítá tomu, že Evropa se odvrací od integrace, zatímco roztříštěná Afrika po integraci a sjednocení hluboce touží. Afričané si prý na rozdíl od Evropanů uvědomují, že integrace není jen o politickém a hospodářském procesu, ale o hlubokém společenském vědomí, že „patříme k sobě“. Když moderátorku zajímalo, co by je mohlo spojit, profesor Halík odpovědět odmítl s tím, že by mu čas pořadu na toto vysvětlení nestačil.

CELÝ POŘAD SI POSLECHNĚTE ZDE

Poté několik minut vysvětloval vliv křesťanství na politické změny v Africe a ujišťoval, že Češi jsou často životní orientací křesťané, i když nechodí do kostela. Poté přešel k výkladu o své chystané knize a výčtu přednášek a akcí po celém světě, které ho čekají v tomto roce. Vrcholem jeho ambicí pak je „inspirovat zcela nový vědní obor“. „Razím pro něj název kairologie, od řeckého kairos. Šlo by v něm o rozeznávání znamení doby. Spojoval by perspektivy sociologie, teologie, hlubinné psychologie a filozofie kultury,“ plánuje kairolog, který se, jak zdůraznil, ve všech oborech, které by nová věda měla zahrnout, po desetiletí vzdělával.

Podstata nové vědy by měla spočívat v „pečlivém studiu civilizačních trendů“. Kairologie by podle Halíka mohla pomoci všem lidem dostat se z povrchního přístupu ke světu, masových názorů a mediální masáže. „Podstatou je dívat se na svět nejen očima žurnalistiky, ale umět naslouchat hlasu svědomí,“ vysvětloval moderátorce. Otázkou svědomí se prý nyní zabývá skutečně hluboce. Klade si otázku, jestli svědomí má jen každý svoje, nebo jestli někteří mohou probouzet svědomí i v jiných.

„Já bych chtěl být školou k překonávání egoismu směrem k senzitivitě, citlivosti, potřebám druhých,“ vysvětloval. Musíme se prý povýšit od pudově emocionální oblasti, se kterou dnes v politice vítězí populisté a další lidé nabízející jednoduchá hesla. „Lidé dnes slyší na ta jednoduchá hesla a že jim ti populisté ukazují, že toto jsou nepřátelé, ti muslimové a ti migranti,“ vysvětlil. Připomíná to prý chování Pavlovových psů, slintajících při rozsvícení žárovky.

Halíkův nový vědecký obor by měl podpořit reformu církve, tak jak ji plánuje papež František. I on podle něj chce, aby lidé překonali svět zábavy a objevili v sobě své svědomí. „Mně dal jeden kolega takový hezký příklad – že svědomí je program na detekování viru. Že nám ukáže, že je v nás něco špatně, jako počítačový antivirový program. Mohlo by nám pomoci ty naše viry léčit, jenže bohužel svědomí řady lidí je samo zavirováno. A tady jsou v náboženství metody, jak to svědomí odvirovat,“ vysvětlil. Hlavním antivirem je podle něj solidarita – že lidé, kteří v životě zažili něco tragického, dokáží lépe chápat utrpení jiných.

„Musíme se učit ztišit, naslouchat a vzbudit svůj potenciál myšlení k dobru,“ uzavřel Halík svůj výklad. Důležité je podle něj i to myšlení, což jej přivedlo k výkladu, že příští měsíc bude přednášet na univerzitě v Bostonu. Přednášku nazval „Make the World Thinking Again“ (Přimějte svět znovu přemýšlet), což má být narážka na heslo „Make America Great Again“ Donalda Trumpa. Právě na jeho populismus je totiž prý třeba odpovědět.

O DONALDU TRUMPOVI NAPSAL HALÍK I TENTO TEXT, KDE MU PŘIPOMNĚL JEDNOHO NACISTU