Tvrdí, že „v Česku je asi tak pět a půl muslima.“ „A kdykoliv jedu kolem Lednického minaretu, hlas muezzina si musím jen představovat,“ pokračuje dále v ironickém duchu a doplňuje, že podle posledních čísel Eurostatu žije na našem území 1,34 procenta lidí, kteří sem přišli ze států mimo hranice Evropské unie. „V Německu a Švédsku to dnes může být kolem jedné pětiny obyvatel, zdaleka ne všech muslimů, což jistě působí problémy, ani tam však ‚islamizace Evropy‘, či ‚Eurábie‘, jak hezky říkají rasisté, nehrozí,“ tvrdí Klvaňa.

Rozhodl se proto sepsat prý „skutečné hrozby pro Česko“. Našel jich osm. „Vycházejí z předpokladu, že liberální demokracie, svoboda projevu, členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci jsou pro nás důležitými hodnotami, jež je nutné chránit a posilovat,“ uvozuje svůj seznam hrozeb pro Česko.

Nelze vyloučit ruský vpád do Pobaltí

Na prvním místě je podle něj ruský vpád do Pobaltí. Toto riziko v kombinaci s neochotou NATO opřít se o článek pět Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně považuje za největší hrozbu pro naši bezpečnost. Obě části hrozby považuje za velmi málo pravděpodobné. Úplně vyloučit je prý ale nelze.

Další hrozba je podle Klvani vnitřní. Poukazuje na to, že antisystémové, nedemokratické strany jsou na vzestupu v celé Evropě. Hnutí ANO Andreje Babiše je prý výrazem onoho vzestupu. „Babiš je jako člen vlády a podnikatel v monstrózním střetu zájmů. Ovládá víc než 40 procent mediálního trhu. Lze si představit jeho suverénní vítězství v příštích volbách, jež by mu umožnilo zvýšit tlak na média veřejné služby a ještě víc omezit pluralitu a svobodu mediálního trhu,“ tvrdí Klvaňa s tím, že dojde-li k dohodě mezi jím vlastněnými médii a médii vlastněnými dalšími českými velkopodnikateli o vzájemném neútočení, můžeme se dočkat „Orbánovského“ vývoje České republiky. „Čili opuštění liberální demokracie,“ varuje Klvaňa s tím, že plné uskutečnění této hrozby je středně až méně pravděpodobné.

Protiislámské síly mohou rozložit EU

Za další hrozbu považuje hnědnutí pravého okraje politického spektra. „Neonacisté, xenofobové, protiislámské, protipřistěhovalecké i eurofobní síly mohou paralyzovat a rozložit Evropskou unii. Jsou na vzestupu a vyvolaly zde největší revoluci od roku 1968, kdy kontinentem hýbali studenti, kulturní underground a radikální levice,“ píše Klvaňa s tím, že tato hrozba je středně reálná.

Čtvrtou hrozbou pro Česko je prý nástup levicových antisystémových stran jako řecká Syriza, španělský Podemos či portugalský Tempo de Avançar. „Nejsou eurofobní ani xenofobní, v případě volebních úspěchů však jejich hospodářské politiky mohou vést k rozpadu eurozóny a oslabení EU,“ tvrdí Klvaňa s tím, že tato hrozba je spíše méně pravděpodobná.

Nezájem Evropanů o obranu nás může dál vzdalovat od USA

Na páté místo zařadil Klvaňa hrozbu podinvestování NATO. Každá členská země Aliance by totiž měla dávat na obranu aspoň dvě procenta HDP, ale téměř nikdo to neplní. Je to hlavně politický problém. Spojené státy se za vlády prezidenta Obamy daleko víc než v minulosti v zahraniční politice soustředily na situaci ve východní a jihovýchodní Asii, jež se může stát hospodářským i politickým světovým centrem. „Nezájem Evropanů o vlastní obranu může ještě víc vzdalovat USA Evropě, oslabit Alianci a tím i naši bezpečnost,“ upozorňuje Klvaňa s tím, že jde o střednědobou hrozbu.

Na šesté místo řadí posílení ruského hospodářského vlivu. Tento vliv prý posílí a přes strategický energetický sektor se promění ve vliv politický. „To by mohlo znamenat další, účinnější ovlivňování české zahraniční politiky prostřednictvím ruských politických podnikatelů a českých podnikatelů se zájmy v Rusku,“ píše Klvaňa s tím, že tato hrozba se již zčásti naplnila a v krátkodobé perspektivě je její posílení středně reálné.

Rusofilové oslabují naši sounáležitost se Západem

Na předposlední místo hrozeb, jichž se má ČR obávat, řadí ruskou propagandu. „Kremlem financované weby a trollové šíří propagandu, lži a nejistotu a vyvolávají v občanech pocit, že nikomu nelze věřit, a že Západ není o moc lepší než Rusko,“ popisuje fungování této hrozby s tím, že „rusofilové ve spojení s českými užitečnými idioty a apologety Vladimira Putina tak oslabují naši sounáležitost se Západem.“ Pokud tato hrozba bude sílit, může prý paralyzovat základní demokratické hodnoty, jakými jsou svoboda a vláda zákona.

Až na poslední místo řadí Klvaňa velký teroristický útok islamistických extrémistů. A naznačuje, že pokud by k němu došlo, vinu by měl prezident. „Miloš Zeman tančí v zahraniční politice s lehkostí slona v porcelánu. Jeho stupidní protiislámská rétorika nemá na postu hlavy státu západní země obdobu. Proto si jí všímají diplomaté a politici v zemích islámského kulturního okruhu a někteří se už ozvali s protesty,“ uvádí Klvaňa s tím, že proto není důvod domnívat se, že si Zemanovy protiislámské rétoriky nevšimli také islamisté. „Do jaké míry jim za to stojíme, je otázka, na kterou není jednoduché odpovědět, neboť odhadovat hnutí jejich mysli se nedá. O to důležitější bude kvalita práce naší kontrarozvědky a tato myšlenka mě poněkud znervózňuje,“ přiznává Klvaňa své obavy. Na druhou stranu považuje tuto hrozbu za poměrně malou. „K čemuž však nemám jiný než intuitivní doklad,“ přiznává závěrem.