„Určitě platí, že věda, výzkum a inovace jsou důležité pro řešení výzev, před kterými naše společnost stojí,“ zahájila prezentaci.

Věda má podle ní vytvářet předpoklady, abychom zvládli krizi, které čelíme, včetně společenské krize.

Ministryně Langšádlová píše nový zákon o vědě, výzkumu, inovacích a transferu technologií. To je prý doposud podceňovaný obor, na který se chce zaměřit.

„Tomu se říká transfer, třeba jak se výsledky výzkumu projeví ve firmách, nebo jak se propojí s venture kapitálem,“ líčila poslancům prořídlé Sněmovny o půl dvanácté v noci.

Přinejmenším předsedkyně Markéta Pekarová Adamová na předsednickém umpiru však zjevně zpozorněla, když ministryně začala referovat o větším zapojení žen do vědy a výzkumu, ve kterém jsme na jednom z posledních míst. „To není o nějakém feministickém přístupu, ale to že máme velmi málo žen ve vědě a výzkumu je o tom, že nedokážeme využívat potenciálu poloviny společnosti,“ vysvětlovala.

Chce řešit etické otátky vědy a výzkumu a bezpečnostní otázky vědy a výzkumu. „A to je problém, protože podle studie některých neziskových organizací nám v citlivých technologických oblastech asi dvě stě vědců je placeno z čínských zdrojů a je to riskantní,“ varovala.

Proto chce vědu a výzkum uvést do souladu s bezpečnostními zájmy státu.

Při výkladu jak může věda a výzkum pomoci při řešení současné energetické krize ministryně poučila poslance o elekrolýze vodíku a operačním programu Jan Ámos Komenský.

„Adaptace na změnu klimatu. Nesmíme zapomenout, že otázka změny klimatu bude pro nás i pro budoucí generace nesmírně palčivým problémem,“ pokračovala ve výčtu. S ministryní Hubáčkovou o tom pořádá konferenci a nabádá poslance, aby se tím zabývali mnohem více.

Řeší i připravenost na demografické změny. „Je třeba, aby věda a výzkum přispívali k řešení společenských otázek.

Věda a výzkum by se podle Langšádlové měly zabývat i odolností společnosti proti aktuálním bezpečnostním hrozbám.