Jacky´s osvěžovna and Biker paradise. Tak zní celý název lokálu na náměstí v Podluzích, jen pár kilometrů od Hořovic. Když do něj člověk vejde, octne se v americkém baru. Na stropě visí cedule, na ní z jedné strany napsáno "U slabomyslných", z druhé "U nesvéprávných". Zhruba to si majitel nálevny myslí bez rozdílu o komunistech. Šestašedesátiletý Jacky Jirát je opravdu hodně svérázná postavička.

Amerika - Mississippi

Barový pult je pobit americkými "espézetkami", na jedné stěně visí obrazy, na nichž jsou zvěčněni všichni důležitější američtí prezidenti při poradě. "Ameriku mám rád. Obrovská země, hodný lidi, klídek. Všechno člověku napoví, když vidí, jak se tam řídí. Žádný troubení, žádnej stres, prostě pohoda," vysvětluje a ohledně tamních prezidentských voleb dodává: "Hele, nevolil jsem. Abych pravdu řekl, tak se mi nelíbil ani jeden, ani druhej. Ženské, tedy kromě lady Thatcherový a Madeleine Albrightový, podle mě nemaj v politice co dělat. Kdyby přišla po černochovi ženská, tak kam by to vedlo? Na Trumpovi se mi líbí, jakej je kšeftman. Několikrát zkrachoval a zase se postavil na nohy, to je frajer. Nicméně kolem voleb se toho nakecá a člověk neví, čemu věřit!"

Nejlepším americkým prezidentem je podle něj Ronald Reagan. "Nakopal komunisty a firmě Harley Davidson dal padesátimilionovou injekci, aby nezkrachovala," vysvětluje pro ParlamentníListy.cz svérázná výběrové měřítka pro hlavu nejmocnější země. Ostatně Jirát má americký pas a chtěl by se do země za atlantickou louží časem vrátit. Jen je mu líto nechat v Česku bývalý kulturní dům s barem, který kdysi koupil a prý sám vyšlechtil z papundeklové hrůzy typu závodní kantýny v dnešní dřevem obložený lokál. Tedy Jacky´s osvěžovnu.

Vedle hospody, jíž říká klub, má větší místnost, kde opravuje motorky. Jako automechanik měl za život nespočet dílen na opravu a sestavování motorek. Když musí shánět originální náhradní díly, trvá mu složení motorky až dva roky, jinak ji prý zvládne zhruba za dva měsíce. Jezdí sem za ním kvůli tomu motorkáři i z ciziny. V zadní části obrovského baráku je sál, kde se dříve konaly zábavy a plesy, ale ten je nyní také skoro celý zaplněn motorkami většinou americké provenience, většinou Harley Davidson. Na místě pódia se rozkládá obrovská postel, kde spí, u ní stojí nefunkční kulomet.

Rusko - Česko

V malé obci Podluhy, kde žije zhruba šest stovek obyvatel, ho berou jako velkého samorosta. Ve výklenku okna lokálu je umístěna fotografie, na níž stojí v obětí s Karlem Schwarzenbergem v baretu. Rád se s ní chlubí. Pořídil si ji před více než rokem, kdy přinesl americkým vojákům do kasáren na pražské Ruzyni basu piv. Tam se i seznámil s reportérem ParlamentníchListů.cz, když řekl: "Ať tady pro mě za mě Amíci zůstanou. Rusové jsou debilové a kriplové. Ti budou dělat problémy pořád. Kdysi jeden pán řekl, že jistota Evropy musí jít na úkor Ruska a měl pravdu."

Teď, sedíce u stolu, mluví o trošičku smířlivěji: "Češi by z Rusů měli mít strach a velkej. Byli tady čtyřicet let a myslím si, že by se sem zase rádi vrátili. Nevěřím jim ani nos mezi očima." V Česku podle něj mají lidé jinou mentalitu, než v USA. Naštvou se často kvůli blbostem, nejsou v pohodě. Platí to prý i o některých motorkářích. Nafoukaní machýrkové, žádný srdcaři, žádný "easy riders". Na chvíli se zamyslí: "Na druhou stranu je tady fůra dobrejch kluků. Třeba fandů do historických vozidel, co jsou zároveň motorkáři. Taky lidi z Barrandova, co dělaj speciální efekty. Pomáhal jsem jim třeba při filmu Johanka z Arku, kde ji hrála Milla Jovovich. Dělali jsme obrovskej virvál a ještě za to dostali zaplaceno."

O tuzemské politice mluví nerad: "To bych byl pořád nasranej. O uprchlících se raději nebudu zmiňovat, mohl bych říct něco nezákonnýho. Schwarzenberga si vážím i Zemana jsem měl docela rád, než jsem poznal, co je to zač. Nechtěl jsem ho ale za prezidenta, taky se nakonec vybarvil jako naprostý ignorant. Klaus byl horší. A Havel? Toho jsem měl moc rád, ale byl to hroznej lidumil. Kdyby se tak nepaktoval s komoušema, vypadalo by to tady líp."

Mládí - stáří

Nenechá dopustit na tátu, kterému je dnes jedenadevadesát, když říká: "Táta je výbornej chlap. Ještě řídí a letos si jednou půjčil i éro. Byl totiž pilot. Nejdřív lítal u armády, ale zastával se letců, co válčili za druhý světový v Anglii, tak ho komunisti propustili. Ostatně k Josefu Dudovi si šel s kamarádem pro posudek. Velitel jim tehdy řekl: 'Kluci, já vám to napíšu, ale už tady asi dlouho nebudu. Držte se civilního létání.' V roce 1968, hned po obsazení Rusákama, tátovi v Maďarsku sebrali letadlo a těžko se dostával zpátky."

V Československu se celá rodina sbalila a jelikož měli všichni pasy s vízy na Západ, odjela do Švýcarska. "Byl jsem čerstvě vyučeným automechanikem u Dopravních podniků a nashledanou. Babička mi tam musela dokonce přivézt výuční list, ale nikdo ho nechtěl. Když člověk ukázal, co umí, práci dostal," dodává. Tam se Jirát vypracoval na hlavního zástupce firmy Harley Davidson, ale po těžké bouračce ve Švédsku výsady ztratil a odletěl do USA, kde posléze získal zelenou kartu a následně i občanství. Přestože pořád cestoval, nejvíce času prožil ve městě Hernando ve státě Mississippi, kde měl i motorkářskou dílnu. V roce 1995 se vrátil do Česka a koupil zmíněný "kulturák".

Na paži má s nadsázkou vytetováno číslicí jedno procento. Označení "jednoprocentní" pochází z vyjádření Americké motocyklové asociace ohledně motorkářů v šedesátých letech. Podle něj je devadesát devět procent motorkářů spořádanými občany věřícími v Boha a uznávajícími zákony. Procento těch ostatních tvoří většinou renegáti z nejtvrdších motocyklových klubů. Nicméně Jacky Jirát, jak sám říká, nikdy do žádného klubu nepatřil. "I v tom je svoboda," doplňuje pro ParlamentníListy.cz. Přinese krabici plnou starých fotografií z různých pařeb a motorkářských srazů. Ty nejvyhlášenější jsou v USA ve městech Sturgis a Daytona Beach. Co fotografie, to příběh. Ale to už se do Jacky´s osvěžovny hrnou štamgasti, takže na další příběhy není čas. Je čas na pivo!