„Je to tupost, politická, morální... Je to to nejhloupější, co jsem v politice v posledních letech slyšel," nechal se slyšet Sedláček na adresu nepřijetí syrských sirotků. „Je to xenofobie. Vyčítat malým dětem, kteří přišli ve válce o oba rodiče, je prostě prasárna," sdělil. 

Sedláček uvádí, že Česko má mezinárodní povinnosti, na nichž se civilizované národy shodly. Nenávist podle něj budí jen další nenávist. Dodává, že debata o přijímání sirotků je podle něj podobná diskuzi o tom, jestli je výhodné mučení zajatců. „A to jsou zkrátka debaty, které už nechceme jako lidstvo mít," podotkl Sedláček. 

Zároveň také dodal, že ďábel je v detailech, přijetí by se tak muselo udělat rozumně.

Video najdete ZDE.

Lidé jsou také podle Sedláčka unavení z hodných politiků a volí zlé kluky. Následně se pak Sedláček vyjádřil ke stavění zdí a izolacionismu, jehož se bojí. „Izolacionismus nikdy k ničemu nevedl," poznamenal Sedláček. „Je škoda, že se vlastně vracíme do rétoriky, že za něco špatného může jistá část lidí," poznamenal také. Světová ekonomika pak podle něj není připravena na další krizi. „Nepoučili jsme se totiž a věci jsme řešili jen jednorázově," sdělil.

„Chtěl bych připomenout všem Čechům, jak jsme hravě zvládli tisíce migrantů z bývalé Jugoslávie, a nikdy se z toho nestalo politické téma," řekl Sedláček, poukazujíce i na Vietnamce či Rusy. 

K tématu syrských dětských uprchlíků se vyjádřila i spisovatelka Monika Elšíková (Monika Le Fay), a to na svém facebookovém profilu. „Celý život poslouchám, jak je nemožné pomoci lidem z Bosny. Jak je nesmyslné platit školné dětem v Africe. Odvézt psy z karanténních stanic, které se změní na útulek, kde se už nezabíjí. Dostat z kojeneckého ústavu do chráněného bydlení dítě, které už tam jednou uvízlo. Požádat soud a získat do péče romské dítě. Celý život to poslouchám a nemůžu si pořád na to zvyknout, ještě pořád je mi z toho špatně, kolik lidí věnuje energii na to, aby bránili ostatním, kteří chtějí pomoct," sdělila Elšíková.

„Jasně, z pohledu Věčnosti je to jako když plivne. Ale pro mě to bylo důležité. A co teprve pro ty lidi, děti, psy, kočky a králíky, kteří se poprvé v životě dostali na svobodu, do bezpečí, nebo do rodiny. Kdyby ti kazišukové alespoň mlčeli, když už nepomůžou!" uzavřela svůj komentář.