Turecký ministr zahraničí Cavusoglu komentoval požadavky Evropské unie na revizi protiteroristické legislativy, které byly v Bruselu stanoveny jako podmínka pro jednání o bezvízovém režimu s Tureckem.

„Evropská unie musí pochopit, že s Tureckem nemůže používat stejné vyjednávací praktiky, které užívala při jednáních s Ukrajinou a Gruzií,“ sdělil Cavusoglu novinářům ve svém prohlášení, ve kterém dal jasně najevo, že Turecko je pro Evropskou unii mnohem důležitějším parterem než země jako Ukrajina a Gruzie.

Této narážky se rychle chopili v Rusku. Oficiální představitelka ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova „našla v slovech tureckého ministra zahraničí potvrzení viny ‚západních partnerů‘ z rozpoutání krizí na Ukrajině a v Gruzii“, píše ruský Tass. Její komentář se objevil v úterý na její facebookové stránce.

„Skutečně zajímavá informace zejména pro ty, kteří nevěřili, že krize na Ukrajině a válka v Gruzii v roce 2008 byly zapříčiněny špatnou politikou západních partnerů. Nemyslím si, že by někdo podezíral tureckého ministra zahraničí z proruského postoje. To opravdu nehrozí. Jde tam o něco jiného,“ napsala Zacharova.

Zacharova rovněž uvedla některé další příklady prohlášení tureckého ministra zahraničí, které se týkaly politiky Evropské unie vůči Ukrajině a Gruzii: „Evropská unie si musí uvědomit, že s Tureckem to tak nepůjde. Takové praktiky používali při jednáních s Ukrajinou: ‚jste buď s námi, nebo proti nám‘. Gruzii dohnali až do toho, že ztratila dva regiony. Evropská unie by měla přehodnotit svou strategii,“ citovala jeho slova.

Napjatá atmosféra ve vztazích mezi Evropskou unií a Tureckem je zapříčiněna zejména tím, že evropští zástupci nadále trvají na několika požadavcích, které musí Turecko splnit, aby mohli jeho občané volně, tzn. bez vízové povinnosti, cestovat do Evropy.

Ankara už Bruselu pohrozila, že je připravena odstoupit od dohody o přijímaní migrantů, jestliže nebude vízová otázka co nejdříve vyřešena. Turecký ministr zahraničí Cavusoglu prohlásil, že v aktuálních podmínkách Ankara nemůže změnit své protiteroristické zákony. Právě to je jeden z požadavků Bruselu.

„Řekli jsme jim to naprosto jasně, ‚nesnažíme se vám nikterak vyhrožovat‘, ale tohle je prostě naše realita. S Evropskou unií jsme podepsali už dvě dohody a obě jsou navzájem propojené,“ prohlásil turecký ministr.

Podle původní dohody by měl bezvízový vstup občanů Turecka do Schengenského prostoru začít platit od konce června letošního roku. Zatím ovšem vše nasvědčuje tomu, že dohody v tomto termínu dosaženo nebude.

Evropská unie i nadále trvá na tom, že před udělením bezvízového styku musí Turecko nejprve splnit 72 různých požadavků. Mezi ně spadá například užší definice slova „teror“ a ukončení perzekuce akademiků a novinářů.

„O jaké definici to vůbec mluvíte? Každá evropská země definuje teror jinak,“ prohlásil ministr a poukázal na přísná opatření ve Francii.

V Evropě ohledně budoucnosti dohody s Tureckem zavládly nemalé obavy poté, co byl zcela náhle z pozice předsedy vlády odstraněn Ahmet Davutoglu, který údajně vyjednal dohodu s Bruselem, aniž by své kroky řádně konzultoval s prezidentem Erdoganem.