Na úroveň konce roku 2019 se, podle Dlouhého celá česká ekonomika dostane až v polovině roku 2022. „Bude to poměrně velký pokles a recese, která bude mít určité dno. Věříme, že po něm ale nastane rychlé oživení,“ odhadl dobu návratu do ekonomického života, který v zemi panoval před koronavirovou krizí.

Následně se podíval na kondici firem, měla jich většina skutečně „vatu“, kterou by měly mít bokem na své přežití, jak říkala ministryně spravedlnosti? „Prosil jsem ministryni spravedlnosti, aby to takto negeneralizovala. Podniky v oblasti pohostinství, cestovního ruchu, nemovitostí a další měly tak rychlou zástavu jejich ekonomiky, že ani ty rezervy jim nestačily,“ zdůraznil prezident Hospodářské komory.

„Vše je sice už otevřené, ale aktivita je velmi, velmi nízká ve srovnání s normálními časy... Pro řadu podniků bude nástup pozvolný. Optimismus tam není velký,“ hovořil Dlouhý o tom, s čím nyní firmy bojují. „Pak jsou tu firmy, které měly velký pokles a očekávají rychlé oživení. Ty snad jsou trochu optimističtější,“ doplnil Dlouhý.

Naopak však zdůraznil, že „některé podniky na krizi zatracené vydělaly“. „Až o 45 procent vzrostla poptávka po elektrokoloběžkách, elektrokolech a dalších věcech,“ dal za příklad, pro koho restriktivní opatření v boji proti koronaviru znamenala velkou příležitost.

Z hlediska nastartování ekonomiky je nejdůležitější, aby teď malé, střední i velké firmy měly přístup k penězům, k úvěrům a k likviditě. „Řada z nich se ne vlastní vinou dostala do situace, kdy banky při vnitřních i vnějších regulích nemohly úvěrovat. Je dobře, že vláda schválila garanční schémata pro program Covid 3,“ řekl Dlouhý, co považuje v pomoci firmám nyní za klíčové.

„Máme totiž odhady, že na konci září by ta likviditní mezera, tedy nedostatek peněz v ekonomice, se mohla pohybovat mezi 400 až 600 miliardami korun,“ upozornil Dlouhý. Problémem je, že rovněž narůstá druhotná platební neschopnost. „Proto je velmi nutné pustit větší likviditu do ekonomiky. Je to jediný možný způsob,“ zopakoval Dlouhý.

Inflace už podle Dlouhého také „vystrkuje růžky“. „Musíme si na tu inflaci dávat pozor, obecné trendy tomu mohou nasvědčovat. Uvidíme...“ zamračil se.

Co se týká nárůstu nezaměstnanosti, nesdílí představu, jakou o ní mají některé mezinárodní instituce nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. „Myslím, že nezaměstnanost poroste pomaleji. Otázka je, zda Češi, kteří se stanou nezaměstnanými, budou ochotni dělat sezónní práce,“ připomněl, že třeba ministr zemědělství volá zoufale po pracovnících, stejně tak i jiné sektory.

„Jsou oblasti, kde by práce byla, ale otázka je, zda ji nezaměstnaní vezmou,“ zmínil další strukturální problémy, na které je třeba myslet, když se tlačí na vládu, aby byla přijata ta či ona opatření. „To je důvod, proč nesouhlasím s tím, že by se měly zvýšit příspěvky v nezaměstnanosti pro ty nově nezaměstnané,“ řekl s tím, že už dnes je systém dost robustní na to, aby stimuloval lidi k hledání práce tam, kde bude.

Moderátorka namítla, že volba práce snad také patří ke svobodnému výběru a k chuti,, co by lidé rádi dělali. „Když je ta vaše volba a chuť zaplacená penězi daňových poplatníků, tak už to není jen vaše volba,“ oponoval jí promptně Dlouhý.

Po tiché pauze moderátorka poznamenala, že ale zároveň nebylo volbou těchto lidí ani to, že o práci přišli právě třeba kvůli rozhodnutí státu. „Zde ale v takovém případě naběhl systém podle zákona o kurzarbeitu,“ argumentoval stručně Dlouhý.

„Hlavně ať vláda dobře zúřaduje opatření, která přijala, dá garance, a ať už trochu zastavíme v podpůrných opatřeních. Můžou se na nich přiživit černí pasažéři, to by společnosti neprospělo. Je třeba zpomalit a vyhodnotit hospodářské a epidemiologické efekty po tomto rozvolnění. Uvidíme, jak se rozběhne léto a až se otevřou hranice,“ podotkl, že je třeba začít už také přemýšlet nad zadlužeností. Sám zůstává k vývoji situace optimistický a neočekává prý druhou vlnu epidemie.

Dlouhý zkritizoval Režim C programu Antivirus, podle kterého má být umožněno tříměsíční zrušení sociálních odvodů za zaměstnavatele jen velmi úzkému okruhu těch nejmenších podniků – a to do 50 zaměstnanců. „Podnikatelé to chtějí, lidé jsou nejdražší. Ale potřebují to i firmy nad 50 lidí,“ nelíbí se mu, že kvůli takové podmínce nedosáhnou na pomoc všechny podniky. V této podpoře nevidí proto Dlouhý smysl, kvůli špatně nastaveným parametrům se bude míjet s účinkem.