O uvedení Prokofjevovy vlastenecké ruské opery Vojna a mír referuje deník The Guardian, který se pozastavuje nad načasováním uvedení díla zrovna v době prvního výročí začátku války na Ukrajině. Deník připomíná, že v libretu se objevují fráze jako „My jsme svou vlast bránili krví! Sláva armádě! Sláva Ruska nikdy nezanikne!“

Ty se sice týkají napoleonských válek, protože opera vznikla na motivy románu Lva Nikolajeviče Tolstého o napoleonském vpádu do Ruska. Operu napsal v roce 1946 skladatel Sergej Prokofjev jako poctu sovětským vojákům, kteří se podíleli na porážce nacistického Německa ve velké vlastenecké válce, jak Rusové nazývají 2. světovou válku.

Maďarská státní opera, která minulý týden uvedla novou inscenaci této opery podle deníku The Telegraph upozorňuje, že dramaturgický plán inscenací byl naplánován dlouho předtím, než Vladimir Putin přijal rozhodnutí o invazi na Ukrajinu.

„Bombastická hudba a vlastenecké libreto v ruském jazyce však s blížícím se prvním výročím ruské války na Ukrajině působí nepatřičně, zvláště když jsou uváděny na jevišti vzdáleném pouhé tři hodiny jízdy od ukrajinských hranic,“ píše Shaun Walker v komentáři v britském deníku.

Je to podle něj jen známka toho, že Budapešť je od loňského vypuknutí války nejpřátelštější hlavní město Evropské unie vůči Rusku. „Zde z vládních budov nevisí ukrajinské vlajky jako v jiných středoevropských metropolích. Maďarský krajně pravicový premiér Viktor Orbán zablokoval dodávky nebo tranzit zbraní na Ukrajinu přes Maďarsko a opakovaně vyzval k mírovým rozhovorům,“ upozorňuje Walker.

Před budovou opery a v celém centru Budapešti se pak prý objevují billboardy, které hlásají, že 97 % Maďarů řeklo NE sankcím, což odkazuje na průzkum veřejného mínění, který si objednala Orbánova vláda. Průzkumy ukazují, že většina Maďarů má na Ukrajinu negativní názor, a vláda může být schopna svést rekordní inflaci a zhoršující se ekonomiku na evropské sankce.

„Maďarská vláda na rozdíl od většiny ostatních evropských zemí odmítla vyhostit ruské diplomaty kvůli válce a nyní má jedno z největších ruských velvyslanectví v Evropě. Někteří se obávají, že otevřené hranice schengenského prostoru znamenají, že Rusko může Budapešť využívat jako základnu pro špionážní operace po celé Evropě,“ pokračuje v kritice komentátor deníku The Guardian a dodává, že na konci čtyřhodinového operního díla sklidila inscenace „potlesk ve stoje.“