Upozornění na nové knihy: Osmičky a Dějiny Vietnamu

06.09.2018 8:28 | Zprávy

ParlamentníListy.cz měly možnost listovat dvěma novými tituly nakladatelství Lidových novin. Jedná se o Dějiny Vietnamu a Osmičky. První jmenovaná kniha barvitě ukazuje historii Vietnamu od nejstarších dob až po její současnost. "Osmičky" pak popisují osudová výročí českých a československých dějin.

Upozornění na nové knihy: Osmičky a Dějiny Vietnamu
Foto: Archiv
Popisek: Knihy

V knize Dějiny Vietnamu nalezne čtenář celou historii státu již od prvních kultur doby bronzové přes hlavní milníky francouzské koloniální nadvlády až k druhé indočínské válce, na jejímž konci se podařilo Vietnam sjednotit pod komunistickým režimem, který se v zemi drží u moci až do současnosti. Část knihy se také věnuje česko-vietnamským vztahům, konkrétně jejich formování, proměnám a současnému stavu. Kniha je také obohacena o vietnamskou diakritiku, jazyk, písmo, náboženství, kulturu, literaturu a současné zahraniční vztahy.

Druhá novinka s názvem Osmičky dává několik možných odpovědí na otázku, proč se tolik významných událostí českých dějin událo v letopočtech, které končí číslicí osm. Někdy se hovoří o magické osmičce, která pronásleduje české dějiny po řadu staletí.

Kniha ukazuje, že čím blíže k naší době, tím je osmička častější. Ale při detailním zkoumání se osmičková výročí jeví jako pevná, byť svým způsobem zvláštně náhodná součást obecnějších dějin, v jejichž rámci není český přínos vždy rozhodujícím (někdy ale ano). Střet římského krále s Přemyslem Otakarem II. byl nepochybně velkou politikou, rok 1848 byl součástí „jara národů“ a rok 1968 byl „pražským jarem“, kde se znovu projevila brutalita sovětského režimu. Rok 1918 souvisel s koncem světové války, v roce 1938 jsme se možná měli bránit, zatímco o deset let později po hitlerovské devastaci myšlení a úspěšné bolševické propagandě jsme znovu podlehli totalitě.

Všechna historická výročí, která končí na osmičku, v knize poutavě popisují historikové z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Podívejme se na kapitolu o smrti císaře a krále Karla IV v roce 1378 , kterou v knize napsal Jan Libor.
 
„Dvanáctého dne,tj. v sobotu 11.prosince, snad po poledni, vyšel z hradního paláce truchlivý průvod směrem k Vltavě. Zesnulého monarchu nesli na márách o délce 14 loktů (cca. 8,3 m), výšce čtyř loktů (cca 2,4m) a šířce tří loktů (cca 1,8m) čeští korouhevní páni, tj. příslušníci nejvyšší šlechty. Na malostranském předmostí převzalo máry 30 radních Starého i Nového Města a přenesli je přes kamenný most, který nechal Karel sám skvělým způsobem vystavět. Ti je předali u dominikánského kláštera sv.Klementa (dnešní Klementinu, v noci v den Karlovy smrti zcela vyhořel sousední špitál křižovníků s červenou hvězdou, s výjimkou sladovny a stájí, průvod tedy kráčel kolem velkého spáleniště, nadto byl třeskutý mráz) třicítce dalších významných měšťanů, kteří dopravili máry k novoměstské radnici.“
 
 
 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Barbora Richterová

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Útok v Magdeburku: Foltýn na ČT klidnil vášně. Jenže tou dobou diváci Primy slyšeli úplně jiné věci

9:12 Útok v Magdeburku: Foltýn na ČT klidnil vášně. Jenže tou dobou diváci Primy slyšeli úplně jiné věci

Na vánočním trhu v německém Magdeburku v pátek večer najel do davu ve vysoké rychlosti řidič s autem…