Upozornění na nové knihy: Osmičky a Dějiny Vietnamu

06.09.2018 8:28 | Zprávy

ParlamentníListy.cz měly možnost listovat dvěma novými tituly nakladatelství Lidových novin. Jedná se o Dějiny Vietnamu a Osmičky. První jmenovaná kniha barvitě ukazuje historii Vietnamu od nejstarších dob až po její současnost. "Osmičky" pak popisují osudová výročí českých a československých dějin.

Upozornění na nové knihy: Osmičky a Dějiny Vietnamu
Foto: Archiv
Popisek: Knihy

V knize Dějiny Vietnamu nalezne čtenář celou historii státu již od prvních kultur doby bronzové přes hlavní milníky francouzské koloniální nadvlády až k druhé indočínské válce, na jejímž konci se podařilo Vietnam sjednotit pod komunistickým režimem, který se v zemi drží u moci až do současnosti. Část knihy se také věnuje česko-vietnamským vztahům, konkrétně jejich formování, proměnám a současnému stavu. Kniha je také obohacena o vietnamskou diakritiku, jazyk, písmo, náboženství, kulturu, literaturu a současné zahraniční vztahy.

Druhá novinka s názvem Osmičky dává několik možných odpovědí na otázku, proč se tolik významných událostí českých dějin událo v letopočtech, které končí číslicí osm. Někdy se hovoří o magické osmičce, která pronásleduje české dějiny po řadu staletí.

Kniha ukazuje, že čím blíže k naší době, tím je osmička častější. Ale při detailním zkoumání se osmičková výročí jeví jako pevná, byť svým způsobem zvláštně náhodná součást obecnějších dějin, v jejichž rámci není český přínos vždy rozhodujícím (někdy ale ano). Střet římského krále s Přemyslem Otakarem II. byl nepochybně velkou politikou, rok 1848 byl součástí „jara národů“ a rok 1968 byl „pražským jarem“, kde se znovu projevila brutalita sovětského režimu. Rok 1918 souvisel s koncem světové války, v roce 1938 jsme se možná měli bránit, zatímco o deset let později po hitlerovské devastaci myšlení a úspěšné bolševické propagandě jsme znovu podlehli totalitě.

Všechna historická výročí, která končí na osmičku, v knize poutavě popisují historikové z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Podívejme se na kapitolu o smrti císaře a krále Karla IV v roce 1378 , kterou v knize napsal Jan Libor.
 
„Dvanáctého dne,tj. v sobotu 11.prosince, snad po poledni, vyšel z hradního paláce truchlivý průvod směrem k Vltavě. Zesnulého monarchu nesli na márách o délce 14 loktů (cca. 8,3 m), výšce čtyř loktů (cca 2,4m) a šířce tří loktů (cca 1,8m) čeští korouhevní páni, tj. příslušníci nejvyšší šlechty. Na malostranském předmostí převzalo máry 30 radních Starého i Nového Města a přenesli je přes kamenný most, který nechal Karel sám skvělým způsobem vystavět. Ti je předali u dominikánského kláštera sv.Klementa (dnešní Klementinu, v noci v den Karlovy smrti zcela vyhořel sousední špitál křižovníků s červenou hvězdou, s výjimkou sladovny a stájí, průvod tedy kráčel kolem velkého spáleniště, nadto byl třeskutý mráz) třicítce dalších významných měšťanů, kteří dopravili máry k novoměstské radnici.“
 
 
 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Barbora Richterová



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Šup do Afriky. Nejen Trump chce deportovat: Nizozemský plán

11:12 Šup do Afriky. Nejen Trump chce deportovat: Nizozemský plán

Zatímco zvolený americký prezident Donald Trump o deportacích ilegálních migrantů a zločinců dosud j…