Afghánci jsou v Německu, Švédsku i Finsku považováni za ekonomické migranty, kteří budou vraceni do zemí původu. Běženci z Afghánistánu tak doplatí na přitvrzení podmínek pro získání azylu. 

Již nyní nejsou pouštěni Makedonií z Řecka, Rakousko dokonce přímo v Afghánistánu platí kampaň, kterou Afghánce vyzývá, aby do Evropy nejezdili. 

Na chování Evropanů si stěžuje například šestadvacetiletý Muhammad Asíf. Říká, že uprchlické tábory jsou strašné a že Evropané je ponižují. Jeho slova potvrzuje i čtyřiadvacetiletý Abdal Ghafúr. „Tábor je neobyvatelný, záchody špinavé a k jídlu je často jen máslo a džem. Oproti Syřanům jsme bráni jako druhořadí uprchlíci, Syřané toho dostávají k dispozici mnohem víc,“ uvedl. 

I přesto stále někteří Afghánci věří, že se v Evropě budou mít dobře. „V Evropě dostaneme práci a pomohou nám,“ uvedl například Nadžíbullíh z Kábulu, jenž je v současné době v Turecku a čeká, až bude moci na člunu přeplout do Řecka. 

Původní text ZDE.

Pondělní summit EU, který řeší migrační krizi, navíc příliš optimismu těmto uprchlíkům nedopřává. Návrh závěrečného prohlášení totiž dle serveru Aktuálně.cz uvádí, že končí neřízený pohyb migrantů po západním Balkánu.