Bárta v roce 2011 v České televizi naznačil, že Benda ze zákulisí ovlivňuje aktivity Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v Ústeckém kraji. Benda to označil za lež a obrátil se na soud se žalobou na Bártu a na ministerstvo dopravy. Městský soud v Praze původně dospěl k závěru, že se Bárta vyjadřoval jako občan a politik. Proto zamítl žalobu proti ministerstvu, a naopak Bártovi uložil povinnost omluvit se a zaplatit Bendovi za zásah do osobnostních práv 100.000 korun.

Podle vrchního soudu však Bárta mluvil jako ministr dopravy, odpovědnost proto nese úřad jako právnická osoba. Zamítnutí žaloby na ministerstvo je však již dávno pravomocné, úřad už ani v odvolacím řízení nebyl účastníkem řízení. Benda tak vyšel naprázdno a závěry vrchního se pokusil zpochybnit v dovolání k NS. Tvrdil, že Bárta mluvil za sebe, o čemž svědčí i to, že se ministerstvo od jeho výroků později distancovalo.

NS však verdikt předloni potvrdil. "Žalovaný se vyjádřil jako ministr, tedy jako člen vlády, vrcholného orgánu výkonné moci, a to ohledně možné korupce na ŘSD. Přičemž platí, že výrok pronesený ministrem v rámci jeho pravomoci nevybočuje z plnění úkolů státu," stálo v rozsudku NS.

Justice se s Bendovými námitkami vypořádala řádně

Ústavní soudci stížnost řešili bez veřejného jednání a ponechali verdikt beze změn. Justice prý rozhodovala pečlivě, nedopustila se žádného excesu a s Bendovými námitkami se řádně vypořádala. "Důvody, které je vedly k učiněným závěrům, soudy přitom ve vztahu ke konkrétním okolnostem daného případu adekvátně, názorně a srozumitelně vysvětlily," napsali ústavní soudci v usnesení.

Bárta se stal ministrem dopravy jako představitel Věcí veřejných, zanedlouho ale pod tlakem rezignoval, nakonec přešel do opozice. V posledních sněmovních volbách neúspěšně kandidoval za Úsvit přímé demokracie. Benda je bývalý předseda ústecké krajské organizace ČSSD, později spolu s Jiřím Paroubkem odešel do strany LEV 21.