První otázka zněla, zda byla Česká republika připravena na vstup a Evropa na ČR. Matesová mínila, že mentálně česká společnost připravena byla, protože heslo „Zpátky do Evropy“ bylo nosné už od sametové revoluce. Ale dodala, že možná česká společnost nebyla připravena na to, co to přesně znamená. „Že to znamená nejen výhody, ale také odpovědnost a vlastní povinnosti,“ dodala. A že to znamená některé nevýhody, jako třeba zdlouhavá jednání. „Věděli jsme, že chceme žít svobodně a tak nějak, jako žijí Němci a Rakušané, to byla ta vidina po sametové revoluci,“ řekla Matesová. Podle Špidly Evropa připravena byla, protože vstupu předcházelo dlouhé přechodné období.

Jana Matesová, bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Repro ČT24

Následovaly otázky na referendum. Špidla prohlásil, že to pro něj byl nejdůležitější den v jeho politickém životě, protože považoval tento cíl za strategicky důležitý. „Považoval jsem to za cíl, který rozhodne o naší budoucnosti, dá nám velké možnosti, dá nám skutečně nástroj, abychom se stali větším pánem svého osudu než doposud,“ řekl bývalý eurokomisař. Mirek Topolánek k tomu dodal, že hlasoval pro, ale bez nadšení a s heslem „Musíme tam všichni“. V ODS prý byla zajímavá situace, protože tvrdé jádro bylo proti, ale 80 % voličů ODS bylo pro.

Proběhla také debata o otázce evropské identity. Špidla prohlašoval, že nepochybně existuje a poznat se to dá podle něj, když vycestujete za hranice Evropy. Prý když vás v Evropě zadrží policie nebo jdete na radnici, tak víte, co čekat. A evropská identita je podle něj jasně odlišná od americké nebo čínské. Štefan Füle byl proti tomu, aby se evropská a národní identita dávaly do protikladu. „Je to podobné jako s národní suverenitou. My jsme ji přece nepředali bruselským institucím, aby ji řídily bruselské instituce. Jde o sdílení té suverenity. I my s našimi politiky a našimi představiteli využíváme tu část suverenity, kterou tam dalo Německo a další členské země.“