Nálepka „Generál Pavel“ na skle výlohy Smíšeného zboží. Pavlův volební slogan „Není mi to jedno“ na vývěsní tabuli pivnice. Jsme v obci Černouček a toto jsou vlastně jediné dvě  prodejny na návsi. Jsme v dědině, kde bydlí čerstvý prezident Petr Pavel.

Pavel a Bobeš

„Už toho bylo moc,“ povzdychne si do telefonu starostka Lucie Kavánová a odkáže mě na neuvolněného místostarostu, který je ale právě v práci, a nechci ho tudíž zdržovat. Z obce Černouček nedaleko mýtické hory Říp se za poslední měsíce stalo doslova turistické lákadlo a cíl novinářů. Minimálně od roku 2011 tady totiž stojí dům nového českého prezidenta Petra Pavla a jeho druhé ženy Evy, rozené Zelené. Není ale divu, že místní chtějí zpět svou poklidnou obec.

Na návsi se nacházejí dvě zmíněné prodejny a nad ní kostel svatého Bartoloměje. Poblíž stojí škola zaniklá v roce 1995, kdy už do ní chodilo jen osm žáků. Dnes je z ní obecní úřad, u jehož vstupu visí pamětní deska připomínající působení spisovatele Josefa Věromíra Plevy, který zde učil v letech 1929 až 1930 a napsal Malého Bobše.

„Je to úplně normální člověk. Stojí ve frontě jako všichni, v hospodě se slušně zeptá, jestli si může přisednout,“ říká paní, kterou na zahrádce nedaleko úřadu obletují dva hafani. A najednou se, při otázce ohledně „turistického ruchu v obci“ zamračí a jakoby rozzlobí: „Už toho máme dost. Už nás štve, jak tady trajdaj cizí. Copak by vás neštvalo, kdyby vám někdo pořád chodil před barákem? Chodila jsem kolem něj se psy na cvičák, ale teď to raději obejdu. Nejsem zvědavá na nějaký čumily.“

Odbočka do Kladna

Současný „pán Hradu“ Pavel od kolébky prožíval kočovný život. Jako syn vojáka se s rodinou pořád stěhoval z místa na místo. Jen od narození do pětadvaceti let věku změnil šestkrát adresu. Po rozvodu rodičů zůstal s matkou Marií na Kladně. Právě tam se v rámci mapování života čtvrtého českého prezidenta vydaly i ParlamentníListy.cz. Ve městě, nad nějž umístil ve své knize druhý komunistický prezident Antonín Zápotocký „rudou záři“, bydlel následně ve dvou bytovkách.

„To jsem nevěděla. Možná jsem s ním  chodila na základku,“ sdělila starší dáma s plnou nákupní taškou. Bylo to v kladenském Okrsku 0, kde za oknem jednoho z paneláků visí ukrajinská vlajka. Poslední blok paneláku, kde žil „malý prezident“, ale stojí u výpadovky na Prahu. Další jeho kladenská adresa se nachází u tříhvězdičkového Hotelu Kladno a pravděpodobně se vzdělával v nedaleké Základní škole Cyrila Boudy, která se chlubí dlouholetou tradicí výuky cizích jazyků.

„Dejte mi s ním pokoj, já ho nevolil. Když bych se mezi ním a Babišem měl opravdu rozhodnout, tak to hodím ‚Slovačisku‘. Pavel je kariérista, kterej by pro lepší koryto udělal všechno, a takový nesnáším,“ sdělil mladík, prý František, u volebního billboardu v Kladně, na němž Pavel nabádá: „Vraťme Česku řád a klid.“

U prezidenta doma

Když se ale vrátíme do současného Pavlova domova v Černoučku, kde žijí tři stovky obyvatel, každý ví, kde prezident bydlí. „Je bezva,“ podotkne lakonicky paní u autobusové zastávky a ukazuje vpravo, vlevo, vpravo a nakonec vlevo. To první vpravo je podle cedule komunikace spolufinancovaná Evropskou unií. Když se zeptám souseda, co jde zrovna venčit dva jezevčíky, na soužití s generálem Pavlem, trochu nevrle mukne: „V klidu!“