Hlasování prý bude zkouškou především pro německé voliče, protože názorově rozdrobená německá politická scéna jim výběr nikterak neusnadňuje.

Stačí si vzít příklad z desetimilionového Bádenska-Württemberska. Třetí největší spolková země dlouhé roky platila za baštu křesťanskodemokratické CDU kancléřky Angely Merkelové. V posledních volbách ale lídr tamní kandidátky Stefan Mappus – kritiky označovaný za poněkud nezajímavého a necharismatického politika – výrazně oslabil a nepodařilo se mu sestavit vládu. Zemský kabinet tak nakonec sestavil Winfried Kretschmann, šéf Zelených, v koalici se sociálnědemokratickou stranou (SPD).

Tentokrát v čele stojí opět Kretschmann, tváří CDU je její současný kandidát Guido Wolf. Jenže zatímco ministerský předseda Kretschmann schvaluje uprchlickou politiku, kterou kancléřka zahájila před osmi měsíci, Wolf se v této problematice od názorů své stranické šéfky distancoval. A tak bádensko-württemberští voliči v neděli nebudou mít snadné rozhodování.

Ovšem nejen oni. „Mnozí Němci nepoznávají politické prostředí ve své zemi. Ti, kdo převážnou část svého života volili SPD či Zelené a CDU pro ně symbolizovala zlo, nyní vášnivě podporují Merkelovou. A ti, kdo hlasovali pro CDU a zbožňovali Merkelovou pro její politické instinkty, volají, ať odstoupí, aby Německo mohlo zůstat německé a křesťanské,“ popsal situaci německý novinář Dirk Kurbjuweit v magazínu Spiegel.

Ve všech třech zemích posiluje protiuprchlická a euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD). „Ztratíme osm až deset procent kvůli AfD,“ předvídal Hans-Günther Knaupp, právník a člen CDU na úterním stranickém mítinku ve Stuttgartu. „Kancléřčin kurz pro řešení uprchlické krize je globálně správný, ale je špatný pro její stranu tady v Bádensku-Württembersku,“ citoval Knauppa britský list Guardian. Někteří předvídají, že AfD se podaří to, co levicové Die Linke v roce 2007, kdy tehdy nová strana nadobro odlákala velký počet nespokojených voličů SPD.