Svůj nesouhlasný postoj k navrhovanému řešení Visegrádské skupiny vybudovat plot v Makedonii a Bulharsku vyjádřila razantně kancléřka Angela Merkelová. „Vybudovat plot v Makedonii, která vůbec není členem EU, a nestarat se, do jak těžké situace by to Řecko dostalo, by bylo neevropské chování, a navíc by to ještě naše problémy nevyřešilo,“ uvedla Merkelová s tím, že hodlá Řecku pomoci a situaci zlepšit. Podle ní totiž země sice neplnila dostatečně své povinnosti, ale zároveň nikdy neřekla, že nechce chránit vnější hranici schengenského prostoru. 

Stejný názor jako Merkelová mají i koaliční sociální demokraté. Podle vicekancléře Sigmara Gabriela a ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera není možné znovu definovat vnější hranice. „A to navíc ještě nad hlavami těch zemí, kterých se to týká,“ uvedli. Němci celkově jednání V4 vnímají jako trucpodnik.

Němci také dokázali ještě před summitem přesvědčit Bulhary, aby se na summitu V4 nepřidávali k výstavbě plotu. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) si však na svou stranu dokázal pro změnu naklonit rakouského kancléře Wernera Faymanna, který dle jeho slov uvažuje o vyslání vojáků na makedonskou hranici. Sobotka zároveň také uvedl, že by se mělo najít společné evropské řešení. 

Na stavbě plotu velmi razantně trvají Maďaři i Slováci. Podle předsedy maďarské vlády Viktora Orbána je Maďarsko připraveno poskytnout vojenské síly i materiál zemím, které budou ochotny vybudovat druhou ochrannou linii. Slovenský premiér Robert Fico navíc vnímá, že visegrádské plány by se měly stát motorem summitu EU. 

Řecký ministr zahraničí Nikos Kotizas jednání V4 o odříznutí Řecka přirovnal k mnichovské dohodě. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn pro změnu Visegrád varoval, že se mění ve spolek odpadlíků.  

Zamýšlený plán Visegrádské skupiny však podle informací Lidových novin vzal za své ještě před pražským summitem. Minulý pátek se totiž u státního tajemníka pro EU Tomáše Prouzy objevil německý velvyslanec Arndt Freytag von Loringhoven a sdělil mu, že jakékoliv snahy o alternativní Schengen, čili navrhované kontroly u makedonských hranic, považuje Berlín za kritiku německé politiky. Merkelová totiž sází na politickou dohodu s Tureckem.