Zákon o obnově přírody prošel závěrečnou fází schvalování v Evropském parlamentu. Zákonodárci EU přijali zákon 329 hlasy pro, 275 proti a 24 se zdrželo hlasování.
Brusel zákon, jehož cílem je obnovit 20 % pevninských a mořských oblastí Evropské unie a do roku 2050 všechny ekosystémy potřebující obnovu, navrhl už v červnu 2022. Zákon nyní putuje k členským státům EU, které jej schválí v Radě a poté budou mít na starosti jeho dodržování.
Zákon by měl podle Evropského parlamentu pomoci členským státům dosáhnout cílů Evropské unie v oblasti klimatu a biologické bezpečnosti, zvýšit by měl také potravinovou bezpečnost.
K dosažení cílů EU je nutné, aby členské státy do roku 2030 obnovily alespoň 30 % prostředí, na které se zákon vztahuje. Tedy lesy, travnaté plochy, mokřady, řeky, jezera či korálová dna. Do roku 2040 se musí počet obnovených míst zvýšit na 60 % a v roce 2050 se pak ocitnou na 90 %.
Jakmile se daná oblast dostane do dobrého stavu, je též třeba, aby se státy postaraly o to, aby se její stav následně výrazně nehoršil. „Členské státy budou muset rovněž přijmout národní plány obnovy, v nichž podrobně uvedou, jak hodlají těchto cílů dosáhnout,“ píše se v tiskové zprávě od Evropského parlamentu.
Kvůli tomu, že je obnova rašelinišť podle EU jedním z nákladově nejefektivnějších způsobů snižování emisí v zemědělském odvětví, musejí členské státy do roku 2030 obnovit také 30 % odvodněných rašelinišť. Do roku 2050 pak 50 %.
Zákon nicméně obsahuje „nouzovou brzdu“, a cíle EU tak mohou být za některých výjimečných okolností pozastaveny, například pokud „výrazně snižují plochu potřebnou pro dostatečnou produkci potravin pro spotřebu EU“.
„Dnešní den je pro Evropu důležitý, protože se posouváme od ochrany a zachování přírody k její obnově,“ řekl na tiskové konferenci zpravodaj pro právo EU a obnovu přírody César Luen (S&D, ES) s tím, že nový zákon Evropské unii dopomůže splnit mnoho mezinárodních závazků v oblasti životního prostředí. „Nařízení obnoví znehodnocené ekosystémy a zároveň bude respektovat zemědělský sektor tím, že členským státům poskytne flexibilitu.“
Zákon prošel den po protestech zemědělců v Bruselu, kteří si mimo jiné stěžovali na politiky Evropské unie, kteří podle nich na zemědělce uvalují nadměrnou byrokratickou zátěž.
V pondělí zemědělci v Belgii postříkali policisty tekutým hnojem a házeli na ně vejce. Ministři zemědělství Evropské unie mezitím jednali o zmírnění obav protestujících zemědělců. Podle agentury Reuters se ve městě vyskytovalo přibližně 900 traktorů.
Komisař Evropské unie pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius uvedl, že tato politika „dává přírodě šanci stát se životně důležitou silou, kterou potřebujeme pro naši budoucnost a ekonomiku“ a benefitovat budou i zemědělci.
??1/5 Let’s put things straight about the Nature Restoration Law:
— Virginijus Sinkevičius (@VSinkevicius) May 5, 2023
Restoration gives Nature a chance to be the vital force we need for our future & economies.
This law responds to science’s alarming calls, seen in @IPCC's latest report, & peoples' demands to bring Nature back. pic.twitter.com/vDT6sVgIQq
„Úrodná půda, menší dopady sucha, zadržování vody, opylování,“ vyčetl komisař některé z výhod, které budou ze zákona plynout zemědělcům. „Tento zákon bude naším odkazem pro další generace,“ prohlásil na síti X komisař.
4/7 Restoring Nature doesn’t threaten food security, it futureproofs it!
— Virginijus Sinkevičius (@VSinkevicius) May 5, 2023
70% of soils,1/3 of #EUPollinators & 30% of groundwater are under pressure.
Despite the myths,the benefits for farmers are many:
Fertile soils, less impacts from droughts, water retention, pollination.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Kroutilová