Zatímco evropské země garantují i islamistům veškerá náboženská práva, v Číně si s něčím takovým hlavu nelámou. Dva bývalí muslimští vězni americkému deníku Washington Post se svěřili svými neblahými zkušenostmi z táborů, kde podle dostupných informací skončilo od loňského jara až milion muslimů. Všichni pocházejí z neklidné Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde se silně rozmáhá islámský terorismus.

Zdejší muslimové zabíjejí Čínany a zdejší úřady, na rozdíl od těch evropských, neváhají sáhnout k mnohdy drastickým opatřením. Propuštění muslimští vězni si stěžují na fyzická i psychická muka. Někteří z nich byli například nuceni jíst vepřové a popíjet alkohol, což jim přitom jejich náboženství výslovně zakazuje. „Od rána do večera jsme byli násilnou formou přesvědčování, abychom se vzdali naší víry,“ uvedli Omir Bekali a Kavrat Samarkand.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.

V rámci převýchovy jsou, nejenom podle výpovědi dvou výše uvedených mužů, muslimové nuceni provádět sebekritiku a vyjadřovat úctu ke vládnoucí komunistické straně Číny. Například kazašský muslim Bekali odmítal plnit příkazy dozorců a byl proto nucen stát u zdi po dobu pěti hodin. O týden později byl poslán na samotku, kde nedostal 24 hodin žádné jídlo. Po dvaceti dnech strávených ve speciálním táboře chtěl dle svých slov spáchat sebevraždu.

„Hlavně psychický nátlak je hrozný. Musíte kritizovat sami sebe i své náboženství. Do dnešních dnů na to musím stále myslet a večer nemůžu usnout,“ cituje agentura AP muslima, který se neubránil slzám. Oblast Sin-ťiang je z pohledu čínských úřadů považována za nejrizikovější v celé zemi. Ujgurové v posledních letech zavraždili stovky čínských občanů a aktuálně jsou považováni za největší hrozbu pro bezpečnost v zemi.

Americké lidskoprávní organizace označují Ujgurskou autonomní oblast oblast Sin-ťiang za jedno velké vězení a tvrdí, že nikde jinde na světě není žádná etnická menšina v takové míře vězněna. Nezřídka jsou obvinění posíláni do převýchovných táborů bez soudu. „Ti, kdo kritizují ostatní a plní příkazy dozorců, jsou odměňováni. Ostatní jsou vedle psychického nátlaku biti a trýzněni nedostatkem jídla.“