„Jak čas plynul, naše zahraniční politika pomalu přestávala dávat smysl. Logika byla nahrazena hloupostí a arogancí, což vedlo k mnoha zahraničně politickým katastrofám. Od chyb v Iráku přes Egypt, Libyi až po prezidenta Obamu ležícího v písku Sýrie,“ řekl Trump a dodal, že tohle všechno začalo s nápadem, že země na východě chtějí západní demokracii.

A tenhle nápad způsobil mnoho smrti, občanských válek, neštěstí, pomohl k vzestupu Islámského státu a dalších teroristických organizací a vlastně ani nikde onu západní demokracii úspěšně nezaložil. „Naše zahraniční politika je naprostá a úplná katastrofa. Žádná vize, žádný cíl, žádný směr, žádná strategie,“ shrnul Trump.

Velkou vinu klade na bedra Baracka Obamy, který podle něj USA ještě více zadlužil. Zdůraznil také, že je naprosto nutné obrátit svoje zájmy zpět k vlastnímu území a zvelebovat vlastní prostor, ne se snažit vybudovat lepší svět za vlastními hranicemi.

Připomněl také, že má problém s NATO, které z velké části financují USA, ale ostatní členské země neplní podmínky, ke kterým se přijetím do Aliance zavázaly. Je tedy nutné jim vysvětlit, že může nastat možnost, že by se musely o sebe postarat samostatně.

„Naši rivalové nás již nerespektují. Ve skutečnosti jsou stejně zmatení jako naši spojenci. Ale ještě větší problém je, že nás neberou vůbec vážně,“ podotkl Trump a připomněl, že při příletu Baracka Obamy na Kubu jej tam nikdo nepřivítal stejně jako tomu bylo v případě jeho návštěvy v Saúdské Arábii.

„Jeden den bombardujeme Libyi a zbavujeme ji diktátora, abychom podpořili demokracii pro její obyvatele. O den později sledujeme, jak tito obyvatelé trpí, zatímco se jejich země naprosto rozpadá,“ řekl Trump s tím, že USA postrádají „ucelenou zahraniční politiku“ a ponesou si odkaz intervencí Obamy a Clintonové ještě mnoho let.

Celý Trumpův projev zde

„Učinili jsme Blízký východ chaotickým a mnohem nestabilnějším, než byl kdy předtím. Nechali jsme křesťany vystavené intenzivní perzekuci a dokonce genocidě. Neudělali jsme pro ně nic a měli bychom se za to stydět. Za naši nečinnost,“ dodal Trump s tím, že nepřítelem USA je radikální islám, přičemž se Obama i Clintonová štítí toto spojení vyslovit.

Následně se opřel do Clintonové, která ve chvíli, kdy probíhal útok na americkou ambasádu v libyjském městě Benghází, spala a dělala, že se vůbec nic neděje.

Vysvětlil také, že ve chvíli, kdy se stane prezidentem, se postará o to, aby Islámský stát zmizel z povrchu zemského. Také by se zasadil o to, aby byly USA opět respektovanou zemí, a proto je potřeba mít silnou armádu, konzistentní zahraniční politiku a silnou ekonomiku. A zahraniční politika se musí vytvářet na základě národních zájmů.

Řekl také, že je velmi důležité, aby USA udržovaly dobré vztahy s Ruskem a Čínou, což není nedosažitelné, jen je třeba se vzájemně respektovat. Pokud k tomu nedojde, mohla by podle něj Čína eventuelně USA ekonomicky pohltit.

Zmínil také, že až bude zvolen prezidentem, zasadí se o reformu NATO, které vzešlo z potřeby bránit se studené válce. To by totiž mělo bojovat i s migrací či islámským terorismem, což však kvůli jeho zastaralé struktuře není zcela možné. Zároveň dodal, že chce dosáhnout toho, aby USA již nepodnikaly žádné zahraniční intervence.

„Nebudu váhat ohledně nasazení vojenských jednotek, pokud to bude nutné,“ řekl Trump a hned dodal, že tento případ musí nastat jedině v situaci, kdy budou mít USA jasný plán, jak zvítězit.

Trump byl jedním z kritiků americké intervence v Iráku, která nakonec vedla k posílení Íránu a vzestupu Islámského státu. Globální velmoc by podle něj měla vykazovat zdrženlivost a agrese by neměla být její první reakcí. Zdůraznil důležitost diplomacie v řešení konfliktů.

„Budu hledat takovou zahraniční politiku, kterou budou moci podpořit všichni občané bez ohledu na stranickou příslušnost,“ přislíbil Trump a dodal, že dohoda je vždycky více než konflikt a jeho cílem je zasadit se o světový mír, je však důležité mít přitom vlastní občany na prvním místě. „Americký zaměstnanec bude vždy mou první prioritou.“

„Jsem skeptický vůči mezinárodním spojenectvím, které nás svazují a shazují Ameriku. V průběhu mojí administrativy nikdy nepřistoupíme na žádnou dohodu, která by omezila rozhodovací schopnost USA o vlastních záležitostech.“

„Svět nejvíce prospívá, když je Amerika silná,“ dodal Trump s tím, že se vždy bude zasazovat o mír a záchranu lidských životů, proto je však třeba, aby byla Amerika v lepší pozici, silnější a stabilnější než dřív.

Trumpův proslov rozlítil zahraniční média, která se okamžitě jala jej slovo po slovu rozebrat a ukázat, že podnikatel vůbec netuší, o čem mluví.

Zpravodaj webu The Guardian Dan Roberts našel celkem deset bodů Trumpova proslovu, které ve zkratce označil za protimluvy. Přidal k nim i vyjádření někdejší americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové, která uvedla, že nikdy za svůj život neslyšela tolik „zjednodušujících sloganů, protimluvů a mylných konstatování“ v jednom uceleném proslovu.

Ten největší z nich je Trumpův náhled na intervencionismus ve srovnání s isolacionismem. „V jedné chvíli Trump volá po pragmatičtějším a realističtějším přístupu k moci USA, který by nebyl svázaný jemnostmi politické korektnosti, a k tomu kritizuje Obamu za to, že nemá žádnou vizi, žádný cíl, žádný směr, žádnou strategii.“

Podle CNN se Trump ve svém posledním projevu tvářil, jako by se snažil ze sebe vytvořit v očích lidí důvěryhodného vůdce národa. Jeho hlavním tématem pak bylo postavit USA před všechny ostatní a věnovat se jim ze všeho nejvíce. Přesto se mu však nepodařilo vymanit se ze své rebelie vůči zaběhnutým americkým pořádkům.

Opět si vysloužil kritiku z obou táborů amerického politického spektra. Republikán Lindsey Graham se po vyslechnutí Trumpova proslovu vyjádřil, že „Ronald Reagan se otáčí v hrobě“. Mnozí kritizují i jeho otevřenost vůči Rusku a Číně, se kterými „jedná takřka v rukavičkách“.

Problém pro některé politiky představuje i Trumpovo tvrzení „Amerika na prvním místě“, které v jejich očích odkazuje na třicátá léta, kdy se letec Charles A. Lindbergh s těmito slovy na jazyku zasazoval, aby se USA neúčastnily světové války. „To, jak nese zástavu Amerika na prvním místě, ukazuje, že buď má historickou amnézii, nebo historii vůbec nerozumí,“ okomentoval poradce Hillary Clintonové Nicholas Burns.