V minulosti odcházeli politici proto, že prohráli volby, nebo po korupčních skandálech. Desátá léta jednadvacátého století přinesla inovaci. Doposud zcela bezúhonný gentleman najednou mohl začít vyklízet pracovnu kvůli jednomu nešťastnému výroku, nebo dokonce jen proto, že se před dvaceti lety jeho ruka nevhodně dotkla kolene ženy, která se po mnoha letech s tímto zážitkem přihlásila do mezinárodní dámské ankety „Mě také“ (MeToo).

Do Česka divoké desítky dorazily v dubnu 2010, když Mirek Topolánek v rámci kampaně před sněmovními volbami vyrazil lovit politické body do redakce časopisu pro sexuální menšiny zvaného LUI. A po skončení rozhovoru se s kloboukem na hlavě rozpovídal s redaktory přesně v duchu své starší hlášky: „Jsem v ohromné formě. To dopadne blbě.“

A stalo se. Jeho volný tok myšlenek na téma gayové, Židé a uhýbání se díky skryté kameře dostal na veřejnost, což dva měsíce před volbami bylo mimořádné sousto. Vedení ODS, sledující trvalý pokles volebních odhadů, zareagovalo okamžitě a během několika dní již Mirek Topolánek nevedl ODS.

Podle stanov měl na jeho místo nastoupit první místopředseda, kterým byl ale tehdy jistý David Vodrážka. Starosta z třináctého pražského obvodu stanul na pozici stranické dvojky pár měsíců předtím jako kompromis mezi křídly Mirka Topolánka a Pavla Béma. Měl pověst komunikátora ještě méně zdatného než Topolánek a přezdívku Ken, takže straničtí bossové nejspíš měli strach, že by do voleb ještě stihl spáchat další LUI.

A tak jako volebního lídra narychlo vybrali osvědčeného místopředsedu Petra Nečase. Ten měl přezdívku Pan Čistý a k homosexuálům ani Židům se zásadně nevyjadřoval. Kdo tehdy mohl tušit, že právě on se do dějin „divokých desítek“ společně se svou druhou manželkou zapíše velmi tučným písmem…

Pero z Chile

Na koncertě k letošnímu 17. listopadu na Václavském náměstí moderující redaktorka ČT Zuzana Tvarůžková vítala jednu ze skupin slovy, že se proslavila písní o prezidentovi, co ukradl pero.

Rok 2011 byl v české politice slavný spíše výstupy Miroslava Kalouska a ostrými nahrávkami kluků a holek z Věcí veřejných. V dubnu ale vše překryl hit světového internetu, který se stal současně prvním úspěchem pořadu Nory Fridrichové 168 hodin. Pod jeho vlivem se pak po celé desetiletí v neděli kolem půl desáté na veřejnoprávní obrazovce objevovalo koktání, zakopávání a další trapasy českých politiků, z nichž ale Václava Klause nikdo nepřekonal.

Nora Fridrichová svůj nejslavnější zářez kariéry uvedla slovy: „Při cestách po Latinské Americe zavítal prezident Václav Klaus i do Chile, kde se mu, mimo jiné, zalíbilo i tamní protokolární pero.“ Následoval záběr na prezidenta na tiskové konferenci. Pak za zvuků dramatické hudby sledujeme, kterak si Václav Klaus zálibně prohlíží psací potřebu. Nora Fridrichová vše ještě zdůrazní výrazným červeným kolečkem elektronickou tužkou. Přesně takovým, jakým jejímu manželovi Robertu Zárubovi hokejoví experti ukazují, že puk nepřešel celým objemem brankovou čáru.