Podle Moravce dnešní novináři zapomínají na to, že hlavními atributy objektivity je fakticita a relevance: „Na to jsme v dnešní době úplně zapomněli, protože jsme objektivu zúžili na pseudovyváženost, kdy máme být jen mechanickými měřiči času a nemáme kontrolovat fakta a dokonce i jejich relevanci,“ říká.

„To, co mě trápí, je neschopnost té kvalitní žurnalistiky dívat se na systémové prvky a pojmenovávat je. Jsou okamžiky, kdy si sám na sobě vyzkouším, že když si dovolím upozornit na podobnost byznysovu okolo Petra Pavla a Miloše Zemana, tak vnímám rozdílnost pohledů na tyhle prvky,“ pozastavuje se Moravec.

Propojování žurnalistiky s politikou vysledoval i u Andreje Babiše. „S oblibou studentům říkám, že on posunul trend, který byl v médiích přítomný už v 90. letech. To znamená propojení politiky a žurnalistiky. Václav Klaus, Denní telegraf a banka IPB, vždyť na Babiše bylo zaděláno už tehdy,“ dodává Moravec.

„Vezměme si propojení lidí kolem Petra Pavla s Deníkem N a pojďme se bavit o odstupu a kritičnosti Deníku N ve fázi té kampaně a ve zkoumání byznysového okolí všech prezidentských kandidátů,“ pozastavuje se Moravec.

Zkritizoval také vyjadřování novinářů skrze sociální sítě. A sice když se do něj obula jeho bývalá moderátorská kolegyně z České televize Světlana Witowská, když se na svém Twitteru zastala svého partnera, diplomata Petra Koláře. Toho Moravec ve svém pořadu na ČT připodobnil k tehdejšímu poradci Miloše Zemana Martinu Nejedlému. „Přišlo mi absurdní, že jsem byl vtažen a na sociálních sítích přímo osloven kolegyní Witowskou, že si vyprošuje, že došlo k takovému srovnávání. Část lidí nepochopila, proč na to vlastně nereaguju. A proč bych na to reagoval? Pro mě je platforma sociálních sítí jen platformou veřejné sféry a mám tím dál prohlubovat nedůvěru vůči žurnalistice? Tak si nechám nadávat, byť mi to tedy přijde absurdní, že mě školí někdo o bulvaritě a neserióznosti, kdo dovedl číst zprávy o chemtrails na soukromé televizi a podobně. My sami máme být uměření,“ opřel se Moravec do Witowské.