Členové dolní komory Parlamentu splnili svou povinnost a absolvovali volbu nový členů Rady ČT. Jak to nakonec dopadlo? Řídili se poslanci hnutí ANO doporučeními svého kolegy Stanislava Berkovce a volili členy Rady ČT podle toho, zda budou ochotni jít na ruku hnutí ANO, či nikoliv?

Předseda volební komise konstatoval, že vydáno bylo 175 volebních lístků a ke zvolení do Rady ČT či ČRo bylo třeba 88 hlasů. Marek Pokorný, který získal 135 hlasů, se stal členem Rady Českého rozhlasu. Jedno křeslo člena Rady ČRo zůstalo neobsazeno a ve druhém kole se o něj utkají Hana Dohnálková (77 hlasů) a Jaroslav Šebek s 25 hlasy.

Do Rady ČT byli v prvním kole zvoleni tři členové z šesti – Roman Bradáč s 97 hlasy, Pavel Kysilka s 88 hlasy a Jiří Šlégr s 89 hlasy. Do druhého kola podle Kolovratníka postoupili Ivan Douda se 49 hlasy, Zdeněk Holý s 53 hlasy, Michal Klíma s 57 hlasy, Hana Lipovská s 83 hlasy, Pavel Maticha se 77 hlasy a Lubomír Veselý známý jako Luboš Xaver Veselý s 57 hlasy.

Roman Bradáč se nijak netajil tím, že by ČT rád vedl poněkud jinak než Dvořák. V minulosti proti němu kandidoval. Stanislav Berkovec ve svém „kádrovacím e-mailu“ svým kolegům, jak ho popsali především poslanci opozice, uvedl, že se nedá očekávat, že by Bradáč táhl za jeden provaz s Petrem Dvořákem, a proto je vhodnou osobu ke zvolení do Rady ČT.

Poté se slova chopil lidovecký poslanec Jan Bartošek, který se tematicky odklonil od volby členů rady a za lidovce vyzval vládu, aby prodloužila možnost čerpání tzv. ošetřovného pro rodiče dětí do deseti let, a to po celou dobu uzavření škol. A v případě, že jsou oba rodiče těchto dětí osobami samostatně výdělečně činnými, aby ošetřovné dostávali též, a to ve výši 100 procent vyměřovacího základu. Stejně tak by podle lidovců měla vláda připravit plán kompenzací pro zaměstnavatele.