„Slavnostně slibuji, že budu věrně dodržovat ústavu a všechny zákony republiky a že své povinnosti budu vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí,“ pronesl Van der Bellen tradiční inaugurační slib. Bývalý předseda strany Zelených v závěru vynechal dovětek „K tomu mi dopomáhej Bůh“, který podle ústavy není povinný.

Rakousko hledalo nového prezidenta více než rok. Volební kampaň se výrazně protáhla, neboť květnové druhé kolo volby kvůli nesrovnalostem při sčítání hlasů zrušil ústavní soud. První termín opakovaného druhého kola úřady poté zrušily kvůli problémům s obálkami pro korespondenční hlasování, a volby se tak nakonec uskutečnily až 4. prosince. Stejně jako v květnu v nich Van der Bellen porazil svého rivala Norberta Hofera z pravicové protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Nástupu nového rakouského prezidenta do úřadu se věnuje komentář v dnešních Hospodářských novinách. Komentátor Martin Ehl upozorňuje, že bývalý předseda rakouských Zelených, třiasedmdesátiletý Van der Bellen, nastupuje ve dnech, kdy sociálnědemokratický kancléř Christian Kern zpochybnil vládní koalici s lidovci a kdy nejsou vyloučené předčasné volby. Ty by ale vyhráli právě nacionalističtí Svobodní. Van der Bellen v kampani řekl, že pokud by vyhráli, nepověřil by svobodné sestavením vlády, poukazuje Ehl.

Van der Bellenovy první kroky a projevy jsou v komplikované domácí i evropské situaci očekávány s největším napětím. Mohl by tak totiž – podobně jako například Andrej Kiska na Slovensku – i bez zásadních pravomocí významně ovlivňovat politickou a společenskou situaci v zemi znejistělé přílivem uprchlíků a nárůstem popularity nacionalistů, myslí si Ehl.

Sociální demokraté a lidovci si dali do pátku termín, kdy mají oživit svoji vládní spolupráci a sestavit nový program. Z případných voleb mohou více ztratit sociální demokraté, protože lidovci se už potichu dlouho chystají na případné koaliční partnerství se svobodnými, píše dále Ehl.

V nastalé napjaté situaci tak může rakouský prezident hrát jak v politické debatě, tak v procesu jmenování případné nové vlády důležitou roli. V nástupním projevu se Van der Bellen ale snažil dát najevo, že nikomu nemíní nadržovat, uzavřel Martin Ehl své zamyšlení.