„Vždycky mnou otřese, když slyším o víře mluvit velkohubě ve stylu pouťových vyvolávačů, těžce nesu snahy ‚obránců naší křesťanské civilizace‘ dělat z víry politickou ideologii. V Americe jsem si dosyta užil pouliční i televizní ‚evangelizátory‘. To se pak se studem a hrůzou ptám, mám-li s takovým vulgárním náboženstvím něco společného. Ve víře jde o tajemství, které je nemožné spoutat do slov a pojmů, je lépe užívat cudnou, poetickou řeč metafor,“ zmínil úvodem k víře Halík. 

Rovněž zmínil skutečnost, jak pro něj bylo těžké nepodepsat Chartu, aby neohrozil podzemní církev. „Nebylo to lehké, protože mnozí z mých nejbližších přátel patřili k zakladatelům Charty. Ale moji církevní představení mi dali jasně na vybranou: buď politický disent s trvalým závěsem tajné policie, anebo setrvání v celé pečlivě zakonspirované síti podzemní církve. Zvolil jsem to druhé,“ popsal Halík. 

On sám považuje spojení kněžství s civilním povoláním za model, k němuž se za čas církev vrátí. „Svá dřívější povolání jsem musel na nátlak StB opustit, jedině kliniku pro alkoholiky a narkomany zřejmě považovali za prostředí, kde nemohu nikoho ideologicky zkazit. Já jsem se tam nesnažil pacienty ‚obracet na víru‘, to bych považoval za zneužití role psychoterapeuta,“ dodal Halík.

Své pak Halík řekl také o vztahu k arcibiskupovi Dominiku Dukovi. „Dominika jsem nepřestal mít rád jako přítele a spolubratra z těžkých časů a nepřestal jsem ho respektovat jako svého biskupa, byť si někdy myslívám, že mi plnění kněžského slibu úcty vůči biskupovi v posledních letech udělal snad zbytečně poněkud těžkým. Vím, že na něj padla obtížná a nevděčná role v době složitých jednání se státem a že tedy vůči držitelům moci neměl takovou svobodu, jako mám já,“ sdělil Halík a dodal, že nyní byl na Duku pyšný, když se podle jeho slov na mši za kardinála Berana „pochlapil“ a zkritizoval skandální politiku prezidenta Zemana. 

A jaké má Halík plány do budoucna? „Budou-li mi hlava a tělo sloužit jako dosud, ještě budu nějakou chvíli pokračovat na univerzitě, v akademické farnosti i v čele Křesťanské akademie a také jako viceprezident Rady pro výzkum hodnot a filozofie ve Washingtonu a předseda Centra pro politickou filozofii, etiku a náboženství na Univerzitě Karlově. Nedávno jsme s profesorem Zulehnerem z Vídeňské univerzity zahájili iniciativu na podporu reformních myšlenek papeže Františka a podařilo se nám vytvořit mezikontinentální síť více než 1400 profesorů teologie z celého světa a několika desítek tisíc dalších podporovatelů a začínáme ji využívat,“ uzavřel Halík.