Účast v ceremoniálu tradičně přijímají ruští poslanci, členové vlády, předsedové Ústavního a Nejvyššího soudu, generální prokurátor, církevní hodnostáři, hlavy jednotlivých regionů a představitelé ruských médií.

Vladimir Putin hovořil více než hodinu a soustředil se primárně na otázky spojené s budoucím vývojem ruské ekonomiky.

V úvodu své řeči pronesl několik slov v souvislosti s událostmi příštího roku.

„Příští rok budeme slavit 100 let od Velké říjnové revoluce. Je třeba chápat, proč k tak významné události došlo. Naši akademici se tím budou usilovně zabývat. K historii musí být přistupováno objektivně, nelze ji překrucovat k dosažení politických cílů,“ zdůraznil ruský lídr.

Putin zmínil několik pozitivních trendů, které v poslední době charakterizují vývoj ruské společnosti. Za jeden z klíčových označil zvyšující se úroveň porodnosti. „Rodí se u nás více dětí než ve většině evropských zemí. Současný průměr na rodinu je 1,7 dětí. Například Portugalsko má pouze 1,2,“ uvedl.

Jistým překvapením pro zahraničního pozorovatele bylo Putinovo prohlášení o tom, že příčiny pádu ruské ekonomiky je třeba hledat pouze ve vnitřních problémech země, a ne ve vnějších faktorech, které by ruská vláda neměla možnost ovlivnit. „Hlavní příčiny pádu naší ekonomiky musíme hledat u nás; problém je v nedostatku investic, lidského kapitálu, moderních technologií a konkurence,“ zmínil Putin.

Ruský prezident ovšem nezapomněl upomenout ani „klíčové faktory ovlivňující ruskou ekonomiku z vnějšku“, jako jsou protiruské sankce, jimiž se západní země snaží přimět Rusko, aby „hrálo podle cizích pravidel“. Putin nezapomněl zmínit, že ruská ekonomika se dokázala přizpůsobit i těmto nelehkým podmínkám a v některých oblastech dokonce i prosperuje. To se prý týká zejména zemědělství. „Dnešní zemědělský export nám vynáší více peněz než vývoz zbraní, což bylo ještě před nedávnem těžké si představit, ale je to tak. Přitom i export zbraní vykazuje rostoucí trend,“ zmínil Putin.

Rusko se prý potřebuje soustředit zejména na informační technologie a zvyšování investic v této oblasti. Důraz na rozvoj takzvané „digitální ekonomiky“ by měl Rusku zajistit technologickou nezávislost.

Putin v závěru svého více než hodinového projevu promluvil i o zahraniční politice Ruské federace a o její pozici na mezinárodní aréně.

„Rusko nestojí o žádný konflikt, nehledáme nepřátele, hledáme přátele a spojence, se kterými bychom mohli spolupracovat. Naši západní kolegové v nás ovšem vidí nepřítele a neustále se o tom snaží sami sebe přesvědčovat a situovat nás do této role.“

V krátkosti se ruský prezident nepřímo dotkl tématu boje s ruskou propagandou v zemích Evropské unie, které si na začátku tohoto týdne v Evropském parlamentu odhlasovaly rezoluci na toto téma. „Jsme proti cenzuře v globálním informačním prostoru. Vždy nás za takové praktiky na Západě kritizovali a nyní se zdá, že to dělají oni sami,“ zdůraznil Putin.

V samém závěru prezident Putin zmínil několik slov o koncepci vytvoření „Velkého euroasijského partnerství“, které by se opíralo o spolupráci mezi Čínou a Ruskou federací. Vstoupit by do něj mohly ovšem i některé evropské státy.

„V rámci Velkého euroasijského partnerství bychom rádi spolupracovali i se státy Evropské unie, z nichž mnohé usilují o vytvoření jiného modelu mezinárodní spolupráce, než kterého jsou nyní součástí. Taková spolupráce by byla harmonická, nebyla by založena pouze na sledování zájmů svého nejsilnějšího člena,“ narážel Putin na výjimečnou pozici, kterou mají Spojené státy v západních integračních strukturách.