„Je to nesmyslná novota. Způsobí to jen komplikace. Bude se to zneužívat k šikaně malých řemeslníků, doplatí na to učitelé nebo důchodci. Zhorší to naši bezpečnost a vůbec, nevymyslela to náhodou Evropská unie? Taková je naše kolektivní reakce skoro na všechno,“ zahájil svůj komentář na serveru Aktuálně.cz novinář.

„Kdyby mi na účtu přistála stokoruna pokaždé, když si na internetu o něčem přečtu, že to bude ‚konec‘ – Evropy nebo rovnou západní civilizace –, nemusel bych se živit psaním komentářů,“ napsal novinář a následně poukázal na to, že si stačí jen projít Facebook jednoho z předních apokalyptiků, Tomia Okamury.

Teď zrovna platí, že konec světa nastane v pátek 25. května, uvedl novinář. V ten den totiž prý začne platit evropský předpis skrývající se pod zkratkou GDPR, tedy General Data Protection Regulation neboli Obecné nařízení na ochranu osobních údajů. „Bylo o něm v uplynulých týdnech napsáno dost. Debata je tradičně vyhrocená a viník tradičně jasný: Evropská unie,“ sdělil Moláček, který prý marně pátral v německých médiích po podobných článcích, i když by měla podobná debata logicky probíhat i jinde v EU, pokud jde o evropskou normu.

„Není to tím, že by se Češi o tolik víc zajímali o dění a legislativní změny, které se drtivé většiny z nich přímo vůbec nedotknou? To asi ne. Stojí za to se na tento konkrétní příběh podívat, protože ukazuje, že všeobecná panika roste z jiných kořenů, než si většina lidí myslí,“ míní Moláček.

Podstatné je prý především to, že nařízení definitivně schválil Evropský parlament v dubnu 2016. Členské země prý měly dva roky na to, aby mu přizpůsobily legislativu. „Zatímco německý Bundestag novelizoval příslušné německé zákony v klidu a pohodě v červenci 2017, česká vláda přišla s návrhem zákona letos v březnu – dva měsíce před datem, kdy má platit,“ uvedl s tím, že opozice i další organizace upozornily na jeho vady, jenže Parlament ho projednat nestihne.

Jak bude nakonec česká legislativa vypadat, nikdo neví. „V českých médiích se o GDPR soustavně píše posledních pár týdnů či měsíců. A co je zásadní – skoro žádné články nevyšly před dubnem 2016, kdy hlasoval Evropský parlament,“ napsal. Jenže čas na debatu a možnost něco ovlivnit byly podle Moláčka před tímto datem. A také se dlouho debatovalo – s prvním konkrétním návrhem přišlo irské předsednictví v roce 2013.