Předseda vojenského výboru NATO arm. gen. Petr Pavel, europoslanec Pavel Telička (nestr. za ANO), místopředseda TOP 09 a poslaneckého klubu Marek Ženíšek a ředitel think-tanku Political Capital Institute Péter Krekó v pondělních Událostech, komentářích České televize hovořili o uprchlické krizi.
Putin dělá to, co říká
Generál Pavel v úvodu prozradil, že se v NATO silně projevuje kolegialita mezi všemi členy aliance. Následně už se vyjádřil k Rusku i k uprchlické krizi. „Ruský prezident Putin je ve svých prohlášeních čitelný, protože on už dlouho prohlašuje, že chce Rusku vrátit statut velmoci a odčinit rozpad Sovětského svazu a Varšavské smlouvy, což považuje za chybu,“ míní Pavel.
V duchu této doktríny Putin upevňuje své vztahy s přátelsky spřízněným syrským diktátorem Bašárem Asadem. Současně syrskou operací ruský prezident odvrací pozornost od Ukrajiny. Stačí se podívat na ruskou invazi do Gruzie, následně na invazi na Krym a teď útok v Sýrii. Sečteno, podtrženo, Putin dělá to, co říká.
Pokud jde o uprchlickou krizi, Pavel má za to, že by Evropská unie měla udržet jednotu a vyhnout se radikalizaci. Ani jedno se bohužel nedaří, EU je rozštěpená a radikálové jsou slyšet stále více. „Chyba nastala už asi před dvěma lety, kdy Itálie a Řecko volali o pomoc s uprchlickou krizí, ale ostatní členské země to vnímaly jako lokální problém,“ poznamenal host.
NATO prý rozhodně nebude uprchlickou krizi řešit vojensky, neboť jde především o obrannou alianci a uprchlická krize nepředstavuje vojenské ohrožení.
Ruská armáda v Sýrii představuje určitý katalyzátor
Pár slov v pořadu pronesl také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který zavítal do Jordánska, aby se přesvědčil o tamní situaci a přivezl tam českou pomoc. „Evropa není připravena na současnou migrační vlnu, varoval premiér s tím, že jakési přerozdělovací kvóty nic neřeší. Je třeba pomáhat přímo v krizovém regionu. „Vstup Ruska do války v Sýrii může být určitým katalyzátorem celého konfliktu a teď záleží na tom, zda se podaří vyjednávání vlády s opozicí... Řada lidí, jež jsem viděl, nechce do Evropy, to jsou lidé ze syrského venkova, kteří se chtějí vrátit domů,“ podotkl český předseda vlády. Tito Syřané ale budou potřebovat pomoc, aby se jim doma dostalo lékařské péče, pocitu bezpečnosti a tak podobně.
Německo udělalo chybu
Následně se do diskuse zapojili i další politici. Pavel Telička má za to, že EU v řešení uprchlické krize stále tápe, neboť se nedaří zajistit vnější hranici EU. „V tomto ohledu postrádám určitou komplexnost a zároveň postrádám určitý cit k těm hraničním státům EU, kde je ten tlak obrovský. My v Česku si to možná dokážeme jen těžko představit,“ doplnil Telička. Ve stejném duchu se vyjádřil i Krekó, podle něhož maďarská vláda uzavřela své hranice a kabinet v Budapešti totéž doporučuje např. i Řecku.
Ženíšek tak kritický nebyl. EU prý uprchlickou krizi řeší, jen ji musí řešit ještě intenzivněji. Musí konečně uvést do chodu systém registrace uprchlíků. Krekó doplnil, že Brusel přišel s plánem na redistribuci uprchlíků, ale střední Evropa toto řešení zablokovala. „A pokud tu nebude existovat konsenzus, EU v podstatě nemůže přijít s komplexním řešením,“ vyjádřil se ředitel think-tanku.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp