56 procent Rusů považuje za chybu pád komunistického režimu a pouhých 28 procent řeklo opak. Více než polovině z těch, kteří jsou nespokojeni s rozpadem, navíc chybí centralizovaný ekonomický systém a téměř každý druhý vnímá negativně ztrátu ruského mocenského postavení ve světě, informovala ruská agentura Interfax.

Celý text je ZDE

Celý sovětský blok se začal rozkližovat už v roce 1989. Padla Berlínská zeď a zvedla se vlna demokratických revolucí ve státech východního bloku. Gorbačov si zavařil vojenským potlačením demokratického povstání v Litvě v roce 1990. Na scéně se objevil prodemokratický Boris Jelcin, který volal po Gorbačovově odstoupení.

Situaci nevyřešilo ani referendum z března 1991. Tři čtvrtiny hlasujících se vyjádřily pro zachování SSSR, jenže v šesti vzdorujících republikách k hlasování ani nedošlo.

Skoncovat s bojem proti stoupencům demokratických reforem měl puč konzervativních komunistů v srpnu 1991, kterým se snažili odstavit Gorbačova.

Jenže pučistům se postavil lid v čele s Jelcinem, který se stal hrdinou a získal si obrovskou popularitu u běžných lidí. Vytěžil tak ze situace na úkor Gorbačova. Ten tak nemohl vzdorovat snahám o samostatnost nejdůležitějších republik, kterou navíc z ruské strany podporoval Jelcin, budoucí prezident Ruské federace.