Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se zdálo, že Rádio Svobodná Evropa (RFE) a její sesterská ruskojazyčná sekce Rádio Svoboda ztratily svůj původní význam. Přesto v průběhu dalšího čtvrtstoletí pokračovala americkou vládou sponzorovaná RFE ve vysílání svých programů v zemích střední Asie.

Brzy se ovšem ukázalo, že aktivity RFE budou i v budoucnu potřebné stejně jako za časů nejintenzivnějších období studené války. Rusko se rozhodlo znovu rozšířit svůj vliv tím, že zabralo část ukrajinského území a prostřednictvím státem sponzorovaného mezinárodního televizního kanálu Russia Today začalo na internetu šířit „alternativní fakta“.

„S narůstajícím vlivem Ruska se práce amerického rozhlasového zpravodajství v Praze stala opět vysoce relevantní,“ míní americký novinář žijící v Praze Benjamin Cunningham.

Celý článek ZDE

Na začátku února letošního roku bylo v centrále RFE na pražském Hagiboru nebývale rušno; vrcholily totiž přípravy zahájení vysílání zbrusu nové čtyřiadvacetihodinové ruskojazyčné televizní stanice s názvem „Current Time“.

Od rusko-gruzínské války v roce 2008 narostl rozpočet RFE o celých 35 %. Nový televizní kanál, který zahájil své působení 7. února, cílí na diváky od Ukrajiny až po Kyrgyzstán, které se snaží oslovit v jazyce, který je jim dobře znám, ale skrze který se jim doposud jen zřídkakdy dostávalo alternativních zdrojů informací.

„Bude to dlouhodobý boj o lidské mysli,“ uvedl výkonný editor nové stanice Kenan Alijev z Ázerbájdžánu, který v minulosti sloužil ve východním Německu jako voják v sovětské armádě.

„Praha je světovým centrem projektování západního vlivu do Ruska. Je také městem, které je čím dál častěji samo obětí nejrůznějších forem propagandy, špionáže a kybernetických útoků,“ míní americký novinář.

„Ve městě, kde byly dřívější spory mezi Východem a Západem vyřešeny vysláním sovětských tanků na Václavské náměstí, se mnohé změnilo. Dnes tentýž souboj probíhá asymetricky a ve virtuálním prostoru,“ dodává Cunningham, podle kterého vliv USA v ČR výrazně upadá.

Česko se od Západu distancuje

Minulý rok byla zveřejněna studie bratislavského think-tanku GLOBSEC Policy Institute, podle které se 49 % Čechů domnívá, že jsou za konflikt na Ukrajině primárně zodpovědné Spojené státy a Severoatlantická aliance. Více než 52 % je pak toho názoru, že by pro Českou republiku bylo bezpečnější zůstat v konfliktu mezi Západem a Ruskem nestrannou.

„Rusové věří, že je zde pro ně mnoho příležitostí,“ tvrdí expert na Rusko a starší výzkumný pracovník pražského Institutu pro mezinárodní vztahy v rámci českého ministerstva zahraničí Mark Galeotti. „Ruskem vysílané informace mohou změnit veřejné mínění o jeden či dva procentní body, Čechy vnímají jako potencionálně ovlivnitelné,“ dodává expert.

O atraktivitě České republiky pro ruské výzvědné služby svědčí počet ruských diplomatů pracujících na velvyslanectví RF v Praze. V současné době je řeč o 140 diplomatech, což je o 19 zaměstnanců více, než má velvyslanectví RF v americkém Washingtonu. Podle bývalého šéfa české rozvědky Karla Randáka pracuje hned polovina z ruských diplomatů operujících v Praze pro tajné služby.

„Česká kontrarozvědka má přitom jen pouhých 30 agentů,“ varuje Randák. „Pro Rusko je Česká republika velmi dobrá země; mají zde spoustu přátel, přitom nejen z minulých časů. Je pro ně mnohem jednoduší získat informace o EU a NATO zde než třeba ve Francii nebo Holandsku,“ dodává Randák.

Rusko navíc v posledních měsících své aktivity v Česku ještě posílilo. V roce 2015 představil Kreml českojazyčnou verzi vládního informačního serveru Sputnik. Dalších zhruba 50 prorusky orientovaných serverů prý šíří falešné zprávy napříč Českou republikou.

Americký novinář Cunningham dále upozorňuje na nedávno zveřejněnou zprávu o tom, že Zemanova prezidentská kampaň byla údajně financována z ruských peněz. Zde se opírá i o vyjádření Karla Randáka.

„To, jak přesně Zeman svou prezidentskou kampaň financoval, není zcela jasné,“ cituje slova Randáka.

Podle studie, v rámci které pražská firma Semantic Visions zanalyzovala 60 milionů článků z více než 22 000 ruských mediální serverů, se český prezident Miloš Zeman v Rusku těší vysoké popularitě.

Podle výsledků studie je z evropských politiků v ruských mediích nejčastěji zmiňováno jméno německé kancléřky Angely Merkelové. Hned za německou kancléřkou je Miloš Zeman, až daleko za ním je bývalý předseda vlády Velké Británie David Cameron a předseda Evropské rady Donald Tusk.