„Faktem je, že všichni teroristé jsou přistěhovalci, jde jen o to, kdy se na území Evropské unie dostali. Spojení mezi terorismem a muslimem je prostě neoddiskutovatelné. Bohužel to většina evropských politiků v rámci politické korektnosti odmítá, a tím se zvětšuje propast mezi nimi a obyčejnými lidmi,“ říká Orbán, podle kterého je po teroristických útocích v Paříži úkolem číslo jedna hájit hranice a kontrolovat, kdo přes ně přechází. Země NATO a EU jsou dle jeho názoru s islamisty z Blízkého východu a Afghánistánu v otevřené válce. „Je tedy zcela logické, že naši nepřátelé se budou snažit mezi uprchlíky posílat k nám své bojovníky. Všichni představují bezpečnostní hrozbu. Když umožníte přicházet milionům lidi bez jejich identifikace, riziko terorismu se logicky zvyšuje, říká Orbán.

Maďarský premiér považuje za další prioritu „zachránit Schengen“, k čemuž je dle jeho mínění v prvé řadě třeba uplatňovat již zmíněné zabezpečení vnějších hranic EU. I přes jeho kritiku Evropské unie i obrácení se zády k liberální demokracii Orbán tvrdí, že jeho cílem je vedle Schengenu zachránit i EU a NATO. Navrhuje reformy, v rámci kterých by se do popředí opět dostaly národní státy. „Není možné, aby i nadále o každé maličkosti rozhodovali lidé v Bruselu. Nechci však nikomu nic vnucovat. Nedělám si iluze o tom, že malá středoevropská země může vést evropskou diskuzi. Vždyť tu se nedaří ovlivňovat ani Velké Británii a Davidu Cameronovi. V každém případě Maďarsko vždy patřilo a stále patří k Západu. Náš pohled i přes kritiku je vůči Západu pozitivní a vždy jsme tyto naše postoje prokazovali v praxi,“ uvádí Orbán.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.

V dalším průběhu rozhovoru se Orbán vyjadřuje ke změně svých postojů vůči liberální demokracii, která přitom byla v prvních letech po pádu komunismu v zemi s jeho stranou Fidesz bezprostředně spojená. „Připouštím, že mé myšlení a jednání se za posledních pětadvacet let změnilo. Bylo by nezodpovědné, kdyby tomu tak nebylo. Klíčové je ovšem také to, že se změnil samotný liberalismus prosazovaný současnými politiky. Nezaměřuje se již bohužel na rozšiřování svobod, ale politické korektnosti. Dnešní liberálové se zcela otevřeně zaměřují na omezování svobod národních států. Liberalismus se stal mainstreamovým politickým proudem. Současní liberálové bojují proti všem, kdo se k nim nehlásí. To, že nepatříte do hlavního proudu, ale přece neznamená, že neuznáváte svobodu. Právě naopak.“

Maďarský premiér se také ohrazuje proti pejorativnímu významu pojmu populismus. „Být populista znamená sloužit lidem, takže být populistou není nic špatného,“ říká Orbán a vyjadřuje se dále také ke vztahům vůči Rusku a jeho prezidentu Vladimiru Putinovi. „Může se zdát, že naše přátelské vztahy k Rusku působí trochu paradoxně. Je to trochu divné, ale politika je plná podivných věcí. Je to součást práce. V politice není místo na osobní záležitosti. Já reprezentuji zájmy maďarských voličů, nejenom ty svoje. Je zřejmé, že bez Rusů je nemožné si představit budoucnost Maďarů. Zkrátka a dobře, musíme mít s Rusy vyvážený vztah. Nic víc a nic míň. Nechovám žádné osobní city vůči prezidentu Putinovi. Kdyby tomu tak ale bylo, tak bych je nepopíral. Nemám zapotřebí se tímto způsobem zavděčovat západním politikům. S Putinem lze spolupracovat, byť to není jednoduché, protože on nemá žádné osobní pocity. Je naprosto odlišný od západních politiků.“

Přátelské vztahy k Rusku pomáhají dle Orbána vybalancovat vztahy s Berlínem. „Maďaři nejsou v porovnání s jinými národy EU nijak složití lidé. To, co si myslíme, také vždy děláme. Prostě nic složitého. Vztahy s Ruskem jsou nám dobré k tomu, že nemusíme být závislí na Berlínu, což bychom skutečně nechtěli. S Angelou Merkelovou nemusíme být přáteli, ale spolupracuje se s ní snadněji než s Putinem. S německou kancléřkou zastáváme shodné politické principy, takže je potom snadné si je představit v realitě. S Putinem je to zase naopak. Jak my Maďaři říkáme, je to úplně jiný šálek kávy,“ uzavírá Orbán.