Nyní je podle materiálu matrikám ze státního rozpočtu rozdělováno celkem 580 milionu korun. Ministerstvo předpokládá, že při novém modelu financování bude ušetřeno asi 160 milionů korun.

Prvozápis je zápis matriční události do knihy narození, úmrtí nebo manželství. Paušální částky v sobě podle návrhu zahrnují jak náklady na samotný prvozápis, tak náklady na další matriční úkony, například na tvorbu duplikátů, nebo změnu jména a příjmení. Obsahují i režijní náklady, jako jsou například výjezdní náklady matričních pracovníků na svatby.

Podle ministerstva částky vycházejí z časové náročnosti úkonů, ale i z personálních a materiálních nákladů. „Umožňují tak skutečně posunout financování přenesené působnosti směrem k větší spravedlnosti a také efektivnosti. Jinými slovy, stát nebude vyplácet finance na činnost, která není reálně vykonávána,“ uvádí ministerstvo v návrhu.

Současný způsob financování, který je založený na počtu obyvatel ve správním obvodu, podle vnitra neodpovídá reálnému výkonu agendy. Dochází v něm k významným nerovnostem mezi jednotlivými matrikami. Peníze ze státního rozpočtu jsou podle dokumentu v oblasti matriční agendy vynakládány v některých ohledech „zcela neefektivně a nehospodárně“.

Podle analýzy obce s nízkým počtem úkonů čerpají v poměru na počet úkonů výrazně více peněz než velké obce. „Tyto rozdíly dokládají extrémní případy obcí Hořovice, jež obdrží v přepočtu na jeden prvozápis 219 korun a Domaželice, které obdrží na jeden prvozápis 113.547 korun,“ píše vnitro.

Od původního návrhu, že by bylo zrušeno přibližně 450 matrik v malých obcích, ministerstvo ustoupilo, protestovali proti němu zástupci obcí. O zachování matriky v obci budou rozhodovat starostové. Změna financování matričních úřadů se uskuteční od 1. ledna 2019 prostřednictvím zákona o státním rozpočtu na rok 2019, v rámci něhož je nastaveno financování přenesené působnosti pro obce a kraje, uvedlo vnitro v návrhu.