"Je to strategie na příštích pět let, jak by se měla ubírat politika stárnutí. U nás je tahle disciplína poměrně mladá. Chceme rozbít diskurz, že je to jen o důchodech. Je to o sociálních službách, o péči, o zdravotnictví, o bezbariérovosti, o bydlení," řekla ministryně.

Strategie navazuje na národní akční plán na podporu pozitivního stárnutí na roky 2013 až 2017. Už měla být hotova, termín se ale odložil. Ministerstvo na návrhu pracovalo od poloviny roku 2017 do konce loňska, tedy za vedení tří ministryň - Michaely Marksové (ČSSD), Jaroslavy Němcové (ANO) a Maláčové, která před nástupem do funkce byla šéfkou odboru stárnutí a měla přípravu na starosti. "Po nástupu ministryně Němcové se to kompletně změnilo. Pak se změnila moje představa, když jsem se stala ministryní," řekla Maláčová.

Dvě třetiny třicetistránkového dokumentu shrnují statistická data, zjištění průzkumů a prognózy. Šest stran zabírá strategická část s desaterem aktivního stárnutí. První bod z něj má název "Spravedlivé důchody". Obsahuje šest záměrů. Mezi ně patří příprava návrhu dřívější penze pro vybrané profese, opatření ke snížení rozdílu v důchodech žen a mužů a změny v penzích vdov a vdovců. Každý z těchto tří kroků má podle materiálu vyjít na "jednotky miliard".

Ministryně už dřív uvedla, že reforma penzí není potřeba a že je nutné systém spíš přizpůsobovat demografickým změnám. Řekla, že problém představují nespravedlnosti v důchodech. Věnuje se jim komise pro spravedlivé důchody.

Další hlavní záměry do roku 2025 počítají s valorizací tak, aby důchod odpovídal 40 procentům průměrné mzdy. I to by mělo stát několik miliard. Ministerstvo financí by pak mělo "identifikovat dodatečné příjmy do státního rozpočtu" v desítkách miliard, které by zajistily udržitelnost důchodů do budoucna.

Na zajištění dostupných sociálních služeb a jejich stabilní financování počítá resort práce se třemi miliardami ročně. Reforma péče a propojení zdravotních a sociálních služeb má vyjít na miliardu. Přibýt by mělo pracovníků a růst by měly i jejich výdělky. Podle plánu by ministerstvo pro místní rozvoj mělo ročně zvednout dotace na bezbariérové byty pro seniory do 50 metrů čtverečních na tři miliardy, na bezbariérové rekonstrukce pak aspoň o 0,5 miliardy. Dvě miliardy ročně by měly podle návrhu putovat do podpory budování komunitního seniorského bydlení na venkově.

Ulevit lidem, kteří pečují o stárnoucí příbuzné, by měly terénní a odlehčovací služby. Ročně do nich ministerstvo práce plánuje poslat 400 milionů. Stát by měl zajistit dost lékařů, učitelů, pečovatelů či bytů. K rozšíření povědomí o právech seniorů či o nekalých obchodních praktikách má přispět osvěta. Podle strategie by se mělo podporovat celoživotní učení. Stovky milionů by se měly využít na zajištění bezbariérové dopravy, zvýšit by se měly i dotace na bezbariérovost veřejných budov a prostranství. Počítá se s každoroční osvětovou konferencí. Na Mezinárodní den seniorů by se pak mohlo každý rok uspořádat společné jednání vlády a seniorských organizací.

I když se za seniorskou věkovou hranici v Česku považuje 65 let, podle navrhované strategie je seniorem člověk už od 60 let. Ve vyspělých zemích se přitom s prodlužováním života a zlepšováním zdravotní kondice stáří naopak posouvá do vyššího věku. Podle některých odborníků stanovování pevných věkových hranic vede k věkové diskriminaci a vylučování, mluví o bezvěké společnosti.

Podle expertů by opatření k aktivnímu stárnutí neměla mířit ani tak na seniory, ale hlavně na silnou generaci Husákových dětí ze 70. let. Jejich stáří by se tak dalo předem ovlivnit a stát i lidé by se na ně mohli připravit.

Česká společnost stárne. Rodí se méně dětí a život se prodlužuje. Lidé nad 65 let tvoří teď necelou pětinu obyvatel, kolem roku 2030 by to měla být zhruba čtvrtina a v polovině století přibližně třetina. Výrazně přibude osob nad 85 let.