Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody.

Novela, kterou stát připravoval několik let, má vytvořit rámec pro zavedení opatření potřebných k prevenci zavlečení invazních druhů a regulaci těch, které už se v Česku rozšířily.

V celé EU je více než 12.000 nepůvodních druhů rostlin a zvířat, deset až 15 procent z nich se považuje za invazní. Na území Česka se eviduje přes 2 000 nepůvodních druhů, podíl invazních se pohybuje také do 15 procent. Jsou to například některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor, mývalové severní, psíci mývalovití nebo nutrie říční. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý.

Ztráty související s nepůvodními druhy v celé EU se odhadují nejméně na 12 miliard eur ročně (zhruba 305 miliard korun), roční výdaje na zamezení šíření, na regulaci a odstraňování invazních organismů mohou podle důvodové zprávy ročně dosahovat až 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun).

Evropské nařízení, které platí od roku 2016, zavedlo seznam invazních nepůvodních druhů. V případě včasného monitoringu zavlečeného či vysazeného nepůvodního druhu se mají tyto škodlivé organismy co nejrychleji vymýtit. Nařízení také omezuje využívání problematických zvířat a rostlin.

Změny se v Česku dotknou například zákona na ochranu zvířat proti týrání kvůli nutnosti doplnit případy, které připouštějí usmrcení zástupce invazního druhu. I v zákoně o myslivosti se upřesní a rozšíří oprávnění příslušných osob zabít tato zvířata. Změny se dotknou rovněž zákona o rybářství nebo vodního a lesního zákona. Novela také svěřuje monitorování problematických druhů Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, která bude spolupracovat s dalšími organizacemi. Do sledování invazních druhů se má zapojit i veřejnost.