Podle novely se dosavadní kategorie zbraní rozšíří o dvě nové. Spadat do nich budou legálně vlastněné zbraně, u nichž například majitelé dosud neměli ohlašovací povinnost, a nemusely tak být zaregistrovány. Týká se to například historických, znehodnocených nebo plynových zbraní, které budou nově spadat do přísnější kategorie. Kolik takových zbraní budou muset jejich majitelé nově zaregistrovat, podle podkladů není jasné. Jejich počty se řádově odhadují na desetitisíce až statisíce.

V souvislosti se zkrácením doby platnosti zbrojních průkazů se počítá s tím, že se sníží správní poplatek ze 700 na 400 korun. Norma také omezuje držení zásobníků na více než deset nábojů pro dlouhé zbraně a více než 20 nábojů pro krátké zbraně.

K novele bylo podáno 41 připomínek, do vlády jde bez rozporu. Negativní stanovisko k vypořádání připomínek dalo například sdružení na ochranu práv majitelů zbraní LEX, Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva či Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Vnitro v důvodové zprávě uvádí, že cílem novely je, aby byla zachována práva a povinnosti oprávněných držitelů zbraní. V zemi bylo v polovině loňského roku přes 301.000 držitelů zbrojních průkazů, u kterých bylo přes 819.00 zbraní podléhajících registraci podle současných zákonů.

Proti směrnici zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi se v Česku zvedla vlna nevole. Změny by se dotkly téměř všech držitelů zbrojních průkazů v zemi a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci. Česko v žalobě proti směrnici, kterou podalo k Soudnímu dvoru EU, požaduje její zneplatnění. Novela zákona podle dřívějšího vyjádření vnitra nic na nesouhlasném postoji země k směrnici nemění.