Ministerstvo financí dále navrhuje, aby si fyzické osoby mohly změnit daňové identifikační číslo (DIČ) tak, aby místo rodného čísla obsahovalo náhodná čísla přidělená finančním úřadem. Dále navrhuje úřad využít při vymáhání zajišťovacích příkazů nejen exekuci, která může fungování firmy ohrozit, ale i prohlášení o majetku nebo zástavní právo. V případě prohlášení o majetku totiž podle materiálu nedojde k ochromení činnosti firmy proto, že by neměla přístup ke svým penězům.

Daňoví odborníci oslovení ČTK v rámci novely vítají především změnu ohledně nadměrných odpočtů u DPH a snížení úroků z prodlení. Naopak za problematické považují nově možnost zahájit daňovou kontrolu korespondenčně nebo zrušení pětidenní lhůty na podání daňového přiznání bez sankce.

MF počítá s tím, že první verzi portálu MOJE daně, přes který by bylo možné vyřizovat on-line daňové záležitosti s finančním úřadem, spustí v prosinci 2020. Účinnost zákona odhaduje MF na podzim roku 2020, tedy půl roku po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

MF chce lidi zároveň motivovat k využití elektronické komunikace s finančním úřadem. Těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o jeden měsíc a také získají dříve vrácení přeplatku na dani. Zároveň novela v této souvislosti zruší povinnost využívat elektronické formuláře pro poplatníky, kteří si dobrovolně zřídili datovou schránku.

Portál podle návrhu vznikne rozšířením již existující daňové informační schránky (DIS), kterou podle MF využívá pouze malá část poplatníků. Systém by měl být podobný internetovému bankovnictví a přihlásit by se k němu mohli lidé například přes e-občanku, přihlašovací údaje do systému datových schránek nebo údaje přidělené finančním úřadem.

V případě nadměrných odpočtů DPH MF navrhuje možnost vrátit část odpočtu, u které finanční úřad neprovádí žádnou kontrolu u žádajícího poplatníka. Novela přitom konkrétně zavádí v této souvislosti vyplácení záloh. Nadměrný odpočet je fakticky nárok na vrácení peněz od finančního úřadu. Zjednodušeně jde o rozdíl mezi daní z přidané hodnoty toho, co podnikatel prodal, a toho, co podnikatel jako registrovaný plátce DPH nakoupil.

Změna daňového řádu také počítá se snížením úroků z prodlení o šest procentních bodů. V současnosti je úrok stanoven na 14 procent plus základní úroková sazba ČNB, která je nyní dvě procenta. Celkový úrok tak v současnosti činí 16 procent a nově by byl 10 procent. Úplně stejně by měly klesnout i úroky z neoprávněného jednání správce daně, které vyplácejí finanční úřady. Stejné snížení navrhuje MF i u úroku z vratitelného přeplatku

Na polovinu klesnou sazby u úroku z posečkané částky, a to ze sedmi na čtyři procenta plus sazba ČNB. Naopak u úroku z daňového odpočtu, což je kompenzace za dlouhotrvající zadržení nadměrného odpočtu, by mělo dojít ke zvýšení o dva procentní body na čtyři procenta plus základní úroková sazba ČNB.

Server podnikatel.cz tento týden upozornil, že Ministerstvo financí v připomínkovém řízení odmítlo námitky k některým návrhům ze strany podnikatelů. V novele například zůstalo prodloužení lhůty pro vrácení odpočtu DPH z 30 na 45 dnů. Proto jde také materiál na vládu s rozporem, s tímto ustanovením nesouhlasí Svaz průmyslu a dopravy.

Podobně v novele zůstalo snížení úroků při neoprávněném jednání správce daně. „Pokud dnes berňák neoprávněně exekučně postihne podnikatele, například na základě zajišťovacího příkazu, musí zaplatit úrok 32 procent. Nově má jít jen o desetiprocentní úrok,“ uvedl server.

Z materiálu dále vyplývá, že jednorázové náklady na úpravu informačních systémů finanční a celní správy v souvislosti s novelou budou 231,5 milionu Kč.